To je text páté sloky mezinárodní hymny dělnického hnutí v šesti slokách a jeden z nejvýznamnějších symbolů levice v překladu Jana Otokara Fischera. Originální francouzskou verzi L'Internationale napsal komunardský básník Eugène Pottier (1816–1887) v roce 1871, v době krvavého potlačení komuny. Text písně líčí sociální nespravedlnost, hladovějící a utiskované dělníky, a vyzývá je ke vzpouře. Proto se po celá desetiletí pátá sloka nezpívala a dnes málokdo ji zná.

Přestože již prakticky neexistuje dělnické hnutí a zbytek skutečné levice vymírá, text písně ? politická a hospodářská situace, ve které byl text napsán, jsou aktuální: sociální nespravedlnost se prohlubuje, počet hladovějících a utiskovaných roste, nepokoje se množí a elity nenabízejí žádná řešení a vizi. Že dojde k výzvě ke vzpouře je ale s pravděpodobností hraničící s jistotou vyloučeno. Proč? Konečně se kognitivnímu kapitalismu podařilo s pomocí covid-19 zahnat státy a občany do kouta, rozpoltit a atomizovat společnost včetně odborníků a lékařů tak, že moc se nemůže dočkat okamžiku, kdy bude moci medializovat první stopy krve po násilí a uzavřít s pomocí represivních orgánů předehru ve stínovém boji s kognitivním kapitalismem ve hře zvané Velký reset, jasně popisující poslední bitvu.

Ve stínovém boji, který je jednou z částí simultánní hry v několika aktech, účinkují tři tragické role: část lékařské společnosti, privatizované zdravotnictví včetně různých služeb a vše spojující, metastazující individuální a institucionální korupce. Tu se může snažit zkrotit jenom zvláštní žalobce podřízený autoritativnímu vůdci. Jeví se mi, že jeho doba přijde až po splnění hlavního úkolu, který zviditelnila pandemie strachu z covid-19. Část lékařů zapomněla, že práce, kterou vykonávají, není apirori profese, ale poslání. Privatizátoři vidí moc v objetí strachu, ochotnou zadlužit společnost na generace dopředu podle rčení - po nás potopa. Proto bezohledně obsazují prameny znehodnocených peněz. V kontextu úvodu příspěvku se proto nachází i vakcíny nezápadního původu a jedno100 leté výročí. Z něho by se mohli něco poučit především politici a politické strany spěchající k moci po podzimních volbách v roli telat tleskajícím svému řezníkovi, jak jsem to popsal již před rokem v příspěvku z 20.01.2020.

Prověrka vakcíny Sputnik V Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), arogance předsedkyně správní rady EMA paní Christy Wirthumerové-Hocheové, a pokrytecké vysvětlování pro neznající němčinu toho, co měla svým výrokem (ruská ruleta) na mysli, vybízí položit si několik otázek. Například: 1) Jakou imunitu (plnou diplomatickou nebo omezenou, když ano, jak omezenou) si EMA, SZO (WHO) a podobná byrokratická monstra zabezpečila pro své pracovníky, že se mohou cítit tak bezpečně v tak nebezpečné době? Jsem hluboce přesvědčen na základě povrchního studia této problematiky, že zkušený právník by mohl v krátké době provést analýzu a veřejnosti osvětlit zákulisí těchto monster. 2) Jsou národní definice epidemie a pandemie nadřazené nebo podřazené definicím SZO (WHO) se všemi materiálními a nemateriálními následky přednostního práva a proč se nemluví o případném rozdílu v definicích a o následcích s ním spojených? 3) Kdo dosadil EMA (při založení v roce 1995 EMEA) na trůn moci, ze kterého zkoumá a doporučuje EK k registraci vakcíny, jejichž výrobci jsou smluvně zbaveni jakékoli odpovědnosti z použití a následků, a sama EMA nemůže být žalována a proto odsouzena k náhradě materiálních škod (invalidita, úmrtí apod.)? Škody vznikají dnes a denně po použití nebo ve spojení s použitím vakcín a léků které zkonstruoval člověk v nesouladu se zákony přírody? mRNA a podobné patří do této kategorie. 4) Jaký zákon umožňuje přenášet odpovědnost ministra zdravotnictví a SUKL za zdraví občanů na instituci bez jakékoli materiální a nemateriální odpovědnosti (EMA) v době, kdy sám stát nezveřejnil metodiku postupu při kompenzaci škod způsobených vakcínou nebo ve spojení s jejím použitím a vynucuje očkování za podmínek uvedených v bodech 3 a 4? 5) Otázka se týká politiky a vztahu ČR s SRN v předvolební době s kvetoucí korupcí v obou státech. V SRN se dostala nespokojenost s německou politikou ve spojení s covid-19 již na úroveň ztrát mandátů a členství ve straně, na úroveň střední společenské vrstvy a středního podnikatelského sektoru. Ten tvoří společnosti zaměstnávající až 3,5 tisíc lidí, ne několik desítek či stovek, jako je tomu v ČR. Pět zemských voleb a jedny spolkové na horizontu urychlují odchod zkorumpovaných politiků a předpokládané výsledky voleb umožní částečnou změnu systémů, včetně konání vyšetřovatelů. Volby v SRN zamíchají karty s představitelným výsledkem v neprospěch ČR. Nikdo v české kotlině by si neměl dělat iluze a myslet si, že se vykroutí z nepohodlné situace na úkor SRN. Nikdo by neměl dávat ani důvod k interview s obsahem, který nabídl v dobré vůli například ekonom a matematik René Levínský (CERGE-EI Praha) konzervativní SZ. Ano, paní Merkel říká, musíme chránit lidské životy, Babiš říká, musíme chránit nemocnice před přetížením…Merkel mluví o umírajících lidech, naši politici mluví o technických problémech v nemocnicích…Neexistuje důvěra, neexistuje solidarita…Ke konci května budeme mít vše za sebou. Do té doby budou všichni infikováni nebo očkováni. To je politika, to je strategie naší vlády, o které se nemluví nahlas. Je to smutné…na konci budeme mít možná 50 tisíc mrtvých, zcela zbytečně. Ano, zcela zbytečně, a to i proto, že současná i nová vláda a její loutkovodiči konají v naději, že budou moci po podzimních volbách pokračovat po staru. A to nehledě na skutečnost, že za vakcínovou clonou na obzoru se rýsují jiné dvě klíčové otázky s geopolitickou symbolikou. Na ně by do voleb měla vláda dát veřejnosti odpověď: Osud tendru Dukovany a osud šéfa BIS Michala Koudelky.

Osud Dukovan si mohu osobně z hlediska představitelného geopolitického vývoje v Evropě představit, z hlediska národního zájmu je tomu naopak a mám obavy. Osud šéfa BIS se nezmění ani v případě, že nebude jeho mandát prodloužen a Bartoš & Co se v listopadu přestěhují do Strakovky. Pan Koudelka v takovém případě může nahradit svého dočasného nástupce nebo obdrží mnohem významnější pozici ve stínu a daruje svoji fotografii s Tenetovou medailí galerii úspěšných v BIS. To proto, aby lid a s ním i premiér Babiš konečně pochopili, že BIS nemůže být národní tajnou službou v současném hospodářsko-politickém systému, a věděli, kde je její a jejich místo. K pochopení napomůže skutečnost, že ruská ani čínská vakcína nebudou v Česku v pozici spásných látek nebo záchranného kruhu. Vláda bude čekat, klamat a užívat si korupce do té doby, než se americké studené srdce kognitivního kapitalismu slituje nad osudem malé periferie v Evropě a panu premiérovi připomene, že přišel čas odevzdat své dítě z dob podnikání do jeho péče. Tím se ČR přiblíží k osudu plnohodnotného otroka s několika málo lidmi s rozumem a vědění. Každý otrok po zřeknutí se blouznění o svobodě, demokracii a suverenitě se konečně stane svobodným, protože kapitalistický otrokář se o něj bude starat, aby předčasně neumřel. Lidi s rozumem a věděním budou koupeni nebo budou imigrovat a usadí blízko srdce otrokáře.