V právní oblasti se o Rashomonově (také Rašomonově) efektu hovoří, když se jedná o případ, kdy svědci uvádějí svědectví, která jsou si navzájem zjevně protichůdná, nebo se stalo příliš mnoho věcí, aby byl platný pouze jeden z jejich příběhů. Jako dva z mnoha příkladů Rashomonova efektu v české kotlině slouží kauza s jízdenkami Dopravního podniku, kterou jsem začal studovat, a kauza týkající se nafty Správy státních hmotných rezerv (SSHR), uskladňované zkrachovalou Victoriagruppe v Kraillingu (SRN).

Pokud jde o sociální vědy, termín Rashomonův efekt se používá k označení situací, ve kterých není zpochybněna důležitost určité události, hodnoty nebo cíle, ale existují různé pohledy nebo hodnocení týkající se toho, proč, jak, kdo a proč. Podobně je tomu s médii. Každá média vychází se stejnými zprávami odlišně, některá data vynechává a některá zvýrazňuje. Takové konání spadá do kategorie dezinformace, slouží současně jako příklad toho, jak rozmarný může být Rashomonův efekt a vysvětluje, proč na TV obrazovkách, médiích a analýzách se setkáváme s mnoha různými příběhy o jedné a té samé věci. V případě tohoto příspěvku mám na mysli říjnové volby do PS Parlamentu ČR 2021 a český příběh s prezidentem Zemanem.

Mnohé komentáře, analýzy a tzv. analýzy voleb v českých mediích a přípravu programového prohlášení nové vlády si dovoluji na základě dotazů čtenářů – příznivců a dvou neveřejných setkání s odborníky v diplomacii, vojenské a politické sféře krátce doplnit o několik skutečných potřeb a rizik týkajících se každého občana, obyvatele, včetně hostů v ČR.

Kocovina představuje vděčné a bezbřehé téma mající přímý vztah k lidské činnosti, včetně politické. Kromě toho disponuje rejstříkem frazeologismů, metafor a přirovnání jakým je opilectví, v přímém i přeneseném slova smyslu. Kocovinou se v minulosti označovaly pijatiky provázené rámusem, jaký provází pověstná popelnicová setkání koček. Posunutí významu kocoviny k dnešnímu jako nepříjemného fyzického stavu, který je výsledkem přehnané konzumace alkoholu nastalo až později, pravděpodobně po německém vzoru. V němčině 19. století existovala totiž jazyková hříčka ve formě záměny slov katar ve významu zánět (sliznice), nepříjemný tělesný stav a der Kater, kocour. Místo - nepřijde, má zase katar se říkalo, přeloženo doslova, má kocoura. Takový výraz zněl ohleduplněji a zároveň upomínal na nějaké noční toulání typické pro kočky. Ekvivalent německé slovní hříčky v češtině je kocovina.

Předvolební konání politických koček bez jakékoli zmínky o zahraniční politice a postoji k dění ve světě ve stranických programech a volební výsledek představují velmi nepříjemný stav. V podstatě lze říci, že se jedná o důsledky určité otravy, v daném případě ne však alkoholem, ale politikou a pokrytectvím. Přesné příčiny vzniku kocoviny nejsou známé. Převládá odborný názor, že příčinou vzniku kocoviny je otrava organizmu acetaldehydem. Důležitým faktorem je genetická predispozice, protože lidé s určitou mutací genu pro enzym alkohol dehydrogenázu mají vyšší riziko vzniku kocoviny. Svoji roli hraje i věk a gender. Rozdíl v pohlaví je zásadním kritériem. Jak vidno, jedná se o aktuální témata dnešní doby změn. Ženy všeobecně jsou v porovnání s muži více ohroženy vznikem kocoviny. O těch frustrovaných, hledajících sama sebe, peníze a moc, nemluvě. V kontextu voleb a politiky problém kocoviny není jenom to nám všeobecně známé, ale především to, co je uloženo v podvědomí a neradi si připouštíme.