Traduje se, že měsíc srpen to má v sobě. Někomu přináší radost (např. z dovolené) nebo starost (např. ze zrušení dohod USA-RF), někteří vzpomínají na příhodu zatemňující jim do dnes myšlení (například 21.8) a jiní, především v Rusku, očekávají, co se bude dít, protože si připomínají puč. Málokdo v české kotlině si však připomíná monstrum, které bylo po prvé zhlédnuto 22. srpna 565: The Loch Ness. Traduje se, že se zjevilo během působení Svatého Kolumba (521 – 597). Tento misionář, mnich a jeden z apoštolů piktského národa šířil křesťanství na území dnešního Skotska a Irska během tehdejší doby temna. Zjistil to výzkum prací až po jeho popularizaci spojené s výstavbou cesty v roce 1933. Od té doby se traduje, že všichni, kteří měli doposud strach z monstra, po té, co Svatý Kolumba poručil monstru - Think not to go further, nor touch thou the man. Quick! Go back!, z vděku konvertovali.

Takové štěstí neměl hrdina českého televizního filmového drama Monstrum (2017). V něm se pokusil režisér Viktor Polesný popsat osud sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty a jeho žáka. Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Šílená doba ale nakonec přivedla život umělce, který naprosto nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci. Podobný osud musí očekávat i někteří současní umělci.

Štěstí neměli ani Francouzi. Nová ústava z roku 1791 vycházející z Deklarace práv člověka a občana (26. srpna 1789) zaručovala rovnost občanů, svobodu slova a právo na vlastnictví. Ludvík XVI. po opakovaném vojenském neúspěchu a s pomocí vojenského tlaku stvrdil deklaraci přísahou. Francie se formálně stala konstituční monarchií. Jakobíni ale nedůvěřovali králi a snažili se omezit jeho moc. Nakonec došli k přesvědčení, že Francie by se měla stát republikou. Tomu napomohlo vyhlášení války Rakousku (v dubnu 1792) vojensky podpořené Pruskem. Protože francouzské vojsko mělo nedostatek zbraní a nízkou morálku, musela přijít pomoc: dobrovolnické oddíly. Ty z Marseille zpívaly Marseillaisu, pozdější francouzskou hymnu. V noci z 9. na 10. srpna 1792 v Paříži zvony zvonily na poplach. Do čela povstání se postavil Georges Danton. Lid zaútočil na Tuilerijský palác. Král Ludvík XVI. byl zatčen a uvězněn. Byly vypsány volby do Národního konventu. Kandidovat mohl kdokoliv. Tím skončilo 203 let vlády Bourbonské dynastie nad Francií.

Že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech dokazuje 2. srpen 1990: Irácká invaze do Kuvajtu. V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu. Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala islámskou revolucí v Íránu. Ta začala svržením šáha. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů. I proto řekl americký velvyslanec Husajnovi, že spor s Kuvajtem je vnitřní arabská záležitost, která se Spojených států nijak netýká. Když ale začala irácko-íránská válka USA Saddáma podporovaly, včetně informací CIA o pohybech íránské armády. Saddám Husajn se odhodlal k vojenské akci. Byl později zrazen a usmrcen těmi, kteří ho podporovali. Prostudovali si české elity jeho osud?

Ten ovlivnilo neváhání USA zneužít a použít i výmysl dcery kuvajtského velvyslance v USA Nayirah al-?aba?. Výmysl, který pomohl ovlivnit názory na rozpoutání války, odhalil až po válce novinář John MacArthur. Předtím byl Sheikh Fahad zastřelen, po té přejet tankem a na papíru vypadala invaze jako vojenské a finanční vítězství: Dluh Kuvajtu ve výši 14 miliard USD zmizel. Měsíc později se stal Kuvajt 19 provincií Iráku. Invaze a vítězství potvrdily, že vyhrát bitvu neznamená vyhrát válku na dlouhý běh, ve které jsou USA mistrem. Následky rozhodnutí Saddáma a jeho víry v tvrzení USA můžeme sledovat ještě i dnes. Připomínám událost v předdveří návštěvy ministra zahraničí USA v ČR, v době výhod z donášení (v naději na výhody nebo ze strachu), vymýšlení (protože mnozí neumí mlčet, naslouchat a hodnotit otázky) a zrady (vždy možné, a vzácné jako z dob prezidenta Havla). V době, kdy nebezpečí na horizontu se instantně stane přítomným, až občanům dojde, že sliby premiéra a vlády jsou obyčejné chyby a kotlina funguje jako x-tá provincie. Koho? Hádej, hádej, hádači!