V české kotlině identifikoval ctěný Zbyněk Fiala Masaryka a Brusel (vaševěc.cz), s čím částečně souhlasím. Osobně mám ne méně vážné důvody pro ohlášení jiných vítězů: Prezidentů, Trumpa a Putina. Proč?
Oba prezidenti, a to každý z jiných důvodů, nemohou mít prioritní zájem na jednání s někým, komu jsou třetím v pozadí psána jednací skripta. EK a také EP patří do této kategorie. Oba prezidenti vyhráli, protože po 40 letech došlo i v EP k citelnému rozdělení mezi těmi, co požadují více Evropy a těmi, co požadují obnovu národního státu. A to je v jejich zájmu. Suverenita v dané úvaze nehraje rozhodující roli. Opravdovou suverenitu EU, EP, ani žádný členský stát EU nemá. Vměšování do voleb je na tom podobně. Došlo k němu na více frontách, ale ze strany spojence USA. Proto je ticho po pěšině.
Politicky korektním výrazem pro vměšování se mi jeví označení: přípravné práce na příští prezidentskou kampaň prezidenta Trumpa. Ke dnešnímu dni nemám totiž pochyb, že bývalý důstojník amerického námořnictva, investiční bankéř (Goldman Sachs) a výkonný předseda zpravodajského portálu Breitbart News, pan Stephen Kevin Bannon (1953) se vrátí do náruče prezidenta Trumpa již ke konci tohoto roku, nejpozději v příštím roce. Ticho po pěšině vytvořené panem Bannonem umožnilo prezidentu Putinovi se vyhnout obvinění z vměšování se RF do voleb a nepřerušit přípravu na hru s ukrajinským prezidentem Zelenským. Bruselu ticho po pěšině umožnilo se koncentrovat na výsledek voleb a připravovat se na komplexní hru o trůny: Prezidenta EK, EP a RE, šéfa EZB, zplnomocněnce (zplnomocněnkyně) pro zahraniční záležitosti, atd.
Jestliže volby do EP vyhráli prezidenti, jeden spojenec (USA) a druhý nepřítel (RF), tak musel někdo prohrát. Kdo prohrál? Prohrála evropská elita a tradiční politické strany. Prohra však neznamená jejich konec. Naopak. Pud sebezáchovy v nové parlamentní různorodosti posílí rusofobii, vydírání a hloupost. Ta je mocnější než chamtivost, skrupulóznost a moc.
Nevím, kolik měsíců se bude tentokrát bojovat o trůn prezidenta EK. V roce 2014 to byly 3 měsíce. Během nich se odehrály 3 summity než se vrchnost dohodla na Jean Claude Junckerovi. Dnes si dala Evropská Rada čas na dohodu o kandidátovi do příštího summitu. Ten se má konat 20. - 21. 6. 2019. Ustanovující zasedání EP se má konat 2. Července 2019. Mám velké pochyby, že se do té doby najde jeden společný špičkový kandidát. Proč?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV