Mezi postoupivšími najdeme vedle zemí reprezentujících jádro unie (Německo, Francie) prakticky všechny zranitelné země Řeckem počínaje a Španělskem konče (jedinou výjimkou je Irsko). Jinak řečeno jak jádro, tak periferie měnové unie disponují podobnou komparativní výhodou, kterou je technicky a takticky zvládnuté honění míče po zeleném trávníku. Škoda, že tomu tak není i v jiných oblastech...

Dnes je ovšem na fotbalovém euru volno a tak raději věnujme více pozornosti i dění za Atlantikem, které by mělo být z pohledu globálních trhů velmi důležité. Zasedá totiž americká centrální banka, přičemž tentokrát by se její rozhodování nemělo obejít beze změn v měnové politice. Kombinace přetrvávajícího napětí uvnitř eurozóny a viditelně horších konjunkturálních dat se postará o to, že Fed přikročí k dalšímu kolu měnové expanze. O tom, že se tak stane navíc svědčí i rétorika výboru rozhodující o nastavení měnové politiky (FOMC) v níž vynikal především jasně znějící holubičí hlas pravé ruky šéfa Fedu Bernankeho - Yellenové.
 
A jak bude další expanzivní zásah Fedu pravděpodobně vypadat? FOMC se nabízí zhruba tři možnosti: za prvé, pokračovat v dosavadní politice zplošťování výnosové křivky (tzv. operational twist); za druhé, zahájit nové kolo nákupu dluhopisů - pravděpodobně vládních agentur financujících hypoteční trh a za třetí, slíbit trhu, že nulové oficiální úrokové sazby vydrží i za dosud artikulovaný konec roku 2014. I s ohledem na příznivý výsledek řeckých voleb, který by mohl přinést jisté uklidnění, se nám jeví jako nepravděpodobnější první možnost - tedy, že Fed bude pokračovat v nákupu vládních dluhopisů s dlouhou splatností v kombinaci s prodejem dluhopisů krátkých. Zbylé dvě agresivnější možnosti si podle nás nechá Fed v záloze pro případ, že by ekonomika začala zpomalovat ještě zřetelněji.

Jan Čermák
Analytik ČSOB