Na základě sdělení obvinění, které si plk. Mgr. Petr Lessy, nar. 18. 8. 1964 v Prostějově převzal dne 29. 8. 2012 v 9. 53 hodin, mohl tehdejší ministr vnitra rozhodnout o okamžitém propuštění jmenovaného ze služebního poměru příslušníka PČR. Tento postup mu umožnilo ustanovení § 42 odst.1, písm. d), zák. č. 361/2003 Sb. v platném znění, protože propuštěn může být každý kdo, porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Toto ustanovení zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů je doslova bičem na nepohodlné lidi. Pod toto ustanovení se dá schovat celkem vše. Celá řada manažerů policie se řídí heslem, buď budeš poslouchat nebo skončíš. Pokud se někdo chce náhodou bránit, skončí v rukou GIBS, a ta si již nějaký ten důvod pro sdělení obvinění najde. Dnes důstojníkem policie a zítra bezdomovcem. Vše pod heslem „snadno a rychle“. Policejní prezident měl ještě k tomu, tu velkou smůlu, že se v červenci 2012 potkal s nejschopnějším ministrem financí v historii České republiky, který se jasně vyjádřil, že ho dostane do tepláků!

Lessy si zkusil politickou moc pana Kalouska na vlastní kůži. Z pohledu obyčejného občana další důkaz o nesmrtelnosti Kalouska. Lessy byl pravomocně Městským soudem v Praze osvobozen a ministrem vnitra Pecinou vrácen do služebního poměru. Bitva ovšem neskončila.

Stávající situace rozděluje právníky, policisty a politiky. Jedna policejní odborová organizace podporuje Červíčka a druhá Lessyho. Česká televize se svojí „vrozenou“ schopností pro objektivitu televizního zpravodajství, zveřejňuje názor pouze té jedné. Unie bezpečnostních sborů, zůstává se svým názorem zcela v pološeru televizního zpravodajce. Televize veřejné služby, naplňuje své poslání velmi zodpovědně. Nezávislost televizního vysílání se velmi přibližuje řízené propagandě jedné mocenské skupiny. Právní jistoty občana pláčí v koutě.

BIS ve své výroční zprávě zveřejnila, že se česká společnost radikalizuje. Situace v naší justici a bezpečnostních složkách k těmto náladám rozhodně výrazně přispívá. Obyčejný občan musí mít zákonitě pocit, že právo je jenom pro bohaté. A politika je ovládaná z temných zákoutí pražských restaurací. Kmotrovská demokracie je tragický obrázek vývoje naší společnosti za posledních dvacet let.

Občané nechtějí policejní stát, justiční mafii a kmotrovskou demokracii. Politici mají poslední šanci, napravit tento tragický stav naší společnosti. Pokud se jim to nepodaří, tak budoucí společenský vývoj přinese zásadní politické změny.