Jeden z důstojníků novinářům řekl, že po 15. červenci 2016 byl odvolán z postu a byla zrušena platnost jeho pasu. Podle jeho názoru by byl po návratu do vlasti zatčen, riskoval by mučení a nucení k falešným přiznáním. Norské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že rozhodování o azylu je v kompetenci imigračních orgánů a nebude spekulovat o možných „mezinárodních reakcích“. Bližší nesdělilo ani Ředitelství pro imigraci. Uvedlo pouze, že od loňského roku byl azyl udělen 52 občanům Turecka, z toho 17 dospělým osobám.

Turecké ministerstvo zahraničních věcí si na protest proti azylovému rozhodnutí předvolalo norského velvyslance v Ankaře. Je prý „politováníhodné a nepřijatelné, že spojenec v NATO podpořilo tyto vojáky. „Je to nepřijatelná situace. Evropa by se neměla stát bezpečným útočištěm pro organizátory převratu, teroristy a vrahy,“ řekl turecký ministr spravodlnosti Bekir Bozdag. Turečtí důstojníci požádali o azyl i v dalších členských státech NATO, např. v Německu, Belgii, Nizozemí, USA a Řecku.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.