Jan Zavřel: Komu ČNB darovala až 100 miliard Kč?

06.01.2019 21:50 | Zprávy

ČNB na konci roku 2013 schválila použití měnových intervencí k ovlivňování kurzu české koruny. Odůvodnila to svou obavou, že české ekonomice hrozí její další propad vlivem deflace, protože v deflačním prostředí „chytří“ spotřebitelé přestanou nakupovat a budou věřit v kontinuální pokles cen a odkládat své nákupy donekonečna.

Jan Zavřel: Komu ČNB darovala až 100 miliard Kč?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Dále toto nestandardní opatření zdůvodňovala nutností podpořit český export (silně závislý na importu) jeho zlevněním pomocí slabší koruny (a zároveň zdražením importu). ČNB doufala, že spotřebitelé roztočí inflaci tím, že začnou nakupovat drahé dovozové zboží, jehož ceny vzrostou v důsledku slabší koruny. Aby mohla ČNB realizovat tuto svou problematickou měnovou politiku, musela postupně „vygenerovat“ cca 2 biliony ničím nekrytých českých korun, za které průběžně nakupovala Eura za cenu cca 27 Kč/EUR.

Podívejme se na parametry české ekonomiky v době, kdy se ČNB rozhodovala realizovat své, mnohými renomovanými ekonomy kritizované, nestandardní opatření na podporu české ekonomiky. V tabulce jsou uvedeny nominální hodnoty neočištěné o inflaci [106 Kč].


Žlutě jsou podbarvena pole, kdy přírůstek HDP byl nižší než inflace, zeleně jsou podbarvena pole, kdy příspěvek dané veličiny k růstu HDP byl nejvyšší v daném roce, červeně jsou zvýrazněny nejvyšší hodnoty přírůstku dané veličiny od roku 1996. Šedivě jsou podbarveny roky ovlivněné intervencemi ČNB (Výpočty provedl autor článku – více zde)

Krize v roce 2008 nenastala proto, že by klesla spotřeba domácností, ta naopak vzrostla a byla v roce 2008 tahounem růstu HDP a zároveň její přírůstek dosáhl nejvyšší hodnoty od roku 1996. Krize nastala proto, že klesla důvěra investorů v českou ekonomiku a ti v letech 2008 a 2009 výrazně omezili své investice, v roce 2009 došlo dokonce k meziročnímu poklesu investic. Až v důsledku nižšího přírůstku HDP než inflace v roce 2008 (počátek krize), začali v roce 2009 spotřebitelé omezovat své nákupy, s tím, že objem jejich útrat, na rozdíl od investic stále, byť mírně, v nominálních hodnotách rostl a v roce 2011 byla spotřeba domácností tahounem přírůstku HDP.

V letech 2012 a 2013, čili před intervencemi ČNB, bylo tahounem růstu HDP saldo exportu, zatímco investice v nominálních hodnotách stále klesaly. Spotřeba domácností však stále mírně rostla. Takže důvodem pro zahájení intervencí v žádném případě nemohla být snaha o navýšení salda exportu české ekonomiky. Jako naprosto lichý se ukazuje i argument ČNB, že intervence za oslabení české koruny na úroveň 27 Kč/EUR měly přispět k dosažení inflačního cíle 2%. Naopak po zahájení intervencí koncem roku 2013 inflace v letech 2014 a 2015 výrazně klesla.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Petr Letocha byl položen dotaz

Migrační pakt

Popište prosím pregnantně dle všeho názoru výhody tohoto paktu.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: ČT pekelnej mariáš betl nebo durch?

19:20 Pavel Foltán: ČT pekelnej mariáš betl nebo durch?

„Takže toho Součka si klidně odvolejte a hezky rychle – už jste ho měli odvolat dávno. Respektive js…