Armáda USA, dlouho považovaná za vzor profesionální loajality k civilnímu vedení, čelí podle kritiků hluboké krizi. Stále častější jsou případy, kdy vysoké důstojnické špičky otevřeně vzdorují prezidentovi a ministru obrany, čímž narušují ústavní princip civilní kontroly nad ozbrojenými silami, píše pro server The Federalist bývalý plukovník US Army, který se podepisuje jako „Cynical Publius“ a pod tímto nickem publikuje i na sociálních sítích. Serveru The Federalist je jeho identita známa. Tento trend, který někteří přirovnávají k rozkladu disciplíny v latinskoamerických armádách 70. let, vyvolává obavy o budoucnost apolitické tradice amerického důstojnického sboru.
V posledních měsících došlo k odvolání několika vysokých důstojníků kvůli údajné politické neposlušnosti. Námořní viceadmirálka Shoshana Chatfieldová byla zbavena velení poté, co podle informací serveru The Federalist odmítla umístit fotografie prezidenta Donalda Trumpa a ministra obrany Petea Hegsetha na nástěnku řetězce velení. Navíc během setkání s podřízenými údajně prohlásila, že Trumpovu administrativu „překřičí“ a počká si na jeho odchod z Bílého domu. Podobně skončila plukovnice Sussanah Meyersová, velitelka základny Vesmírných sil USA v Grónsku, která veřejně zpochybnila výroky viceprezidenta JD Vance o vztazích mezi USA, Grónskem a Dánskem.
Od Trumpova nástupu do úřadu bylo z funkce odvoláno několik dalších vysoce postavených generálů a admirálů, včetně předsedy Sboru náčelníků štábů generála letectva Charlese „CQ“ Browna, náčelnice námořních operací admirálky Lisy Franchettiové nebo velitele Národní bezpečnostní agentury generála Timothyho Haugha. Přesné důvody jejich odvolání nebyly oficiálně oznámeny, ale spekuluje se, že roli sehrály spory ohledně politiky diversity, equity, and inclusion (DEI),což je zkratka pro pojmy ,diverzita, rozdílnost a inkluze'. Tuto tzv. woke ideologii začala zavádět Bidenova administrativa i do armádních struktur.
Máte důvěru k instituci papeže coby hlavy katolické církve?Anketa
„To, co vidíme dnes, není spor jako mezi Trumanem a MacArthurem. Jde o systémový problém, který se šíří napříč celou armádou,“ varuje autor článku. Podle něj se situace výrazně zhoršila po nástupu Trumpa do úřadu, kdy začaly přibývat zprávy o otevřené neúctě k prezidentovi a k ministrovi obrany – od pohrdavých poznámek generálů u kávovaru v Pentagonu až po nadávky mladých vojáků v jídelnách.
Jeden aktivní důstojník popsal atmosféru v jednotkách: „Ženy v jednotkách se ptají, jestli je ministr obrany nechá vyřadit z bojových jednotek. Nemají pro to žádný důkaz, ale fámy se šíří. Všichni, muži i ženy, jsou najednou na vlně ‚f*ck Trump, f*ck Hegseth‘.“ Pete Hegseth je ministrem obrany USA, kterému armáda podléhá, stejně jako prezidentovi Donaldu Trumpovi, který je z moci svého úřadu vrchním velitelem armády.
Bývalý plukovník, který sloužil v armádě 22 let, včetně misí v Afghánistánu a v Iráku, zdůrazňuje, že takové chování je v rozporu s dlouholetou tradicí: „Za celou mou kariéru jsem nikdy nepoznal politické preference svých nadřízených. Dokonce nám starší důstojníci radili, abychom nevolili, protože by to mohlo naznačovat stranickou příslušnost. Brali jsme svou apolitičnost jako součást cti.“
Příkladem úcty k civilnímu vedení byl podle něj i postoj armády k Billu Clintonovi, který jako mladý muž odmítal vojenskou službu a veřejně přiznával odpor k armádě. „Přesto ho vojáci respektovali jako legitimně zvoleného vrchního velitele. Dnes se to rozpadá.“
Hlavní příčinou rozkladu disciplíny je podle autora infiltrace ideologie DEI do armádních hodnot. „Dříve byla jádrem vojenských hodnot bojová morálka – ‚duty, honor, country‘ (povinnost, čest, vlast) nebo ‚never surrender the ship‘ (nikdy neopouštěj loď). Dnes se DEI stala novým ‚válečným étosem‘, který nemá s bojovou připraveností nic společného. Je to čistě politická doktrína,“ píše.
Generálové jako C.Q. Brown nebo Lisa Franchettiová podle něj prosazují „rozmanitost pro rozmanitost“, což vytváří střet s ústavní rolí prezidenta jako vrchního velitele. „Když Trump nařídí omezit DEI v armádě, tito generálové to vnímají jako útok na samotnou podstatu armády. To jim pak dává záminku k ‚odporu‘,“ vysvětluje.
Autor navrhuje dvě opatření:
- Obnovení výuky ústavní podřízenosti armády – od základního výcviku po školy pro generály musí být zdůrazňována povinnost respektovat civilní vedení.
- Přísné potrestání neposlušných důstojníků podle článku 88 Vojenského soudního řádu, který zakazuje „pohrdavé výroky vůči prezidentovi, viceprezidentovi nebo ministrům“.
„Několik dobře medializovaných soudních procesů by poslalo jasný signál: Armáda není místem pro politické buřiče. Pokud se to neudělá včas, hrozí, že Amerika ztratí kontrolu nad svými ozbrojenými silami,“ uzavírá bývalý plukovník.
Situace tak podle něj vyžaduje okamžitý zásah – jinak hrozí, že se armáda USA začne podobat juntami ovládaným vojskům z dob studené války. „Politika je doménou prezidenta, nikoli členů uniformovaných služeb, kteří přísahají,“ poznamenal.
„Je třeba obnovit pořádek a disciplínu. V řadách americké armády je rakovina a musí být odstraněna, než bude příliš pozdě,“ uzavřel svůj komentář bývalý důstojník US Army.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Dojde ke vzpouře v americké armádě proti civilnímu vedení?
autor: Marian Kučera
gusta
