Přiznám se, že jsem neviděl na Štědrý večer Kouzelníka Žita, kterého tady mnozí kritizovali. To, že premiéry pohádek se vysílají na ČT od 19 hodin, mně moc nevyhovuje. My v tu dobu rozbalujeme dárky a není čas se věnovat televizi. A tak tomu bylo i letos. Ovšem slovensko-česká pohádka O zakletém králi a odvážném Martinovi odvysílaná na svátek sv. Štěpána se mně líbila.

Ale zpátky k tématu, myslím si, že od listopadu 1989 u nás byla natočena řada slušných pohádek a vzdychání po minulosti je součástí takového toho folklóru typu, jo, to za mého mládí byly nádherné zimy, to za dřívějších časů se mládež jinak uměla chovat atd. Pohádka Anděl Páně 2 režiséra Jiřího Stracha patří vůbec k nejlepším v historii české a československé kinematografie. K dalším skvělým pohádkovým příběhům patří Anděl Páně, Lotrando a Zubejda, Princezna ze mlejna nebo Tři bratři. Není také jistě náhodou, že při předloňské štědrovečerní premiéře na ČT 1 ji viděly na tři miliony diváků, při loňské repríze na Boží hod vánoční pak 2,6 milionů diváků.

A ony proslulé pohádky natočené v socialistické éře jsou sice řemeslně dokonalé, ale mnohé z nich jsou až příliš poplatné bolševickému režimu. I taková Pyšná princezna je v podstatě komunistická agitka v sofistikovanější podobě.