Stovky svědectví pamětníků nebo jejich příbuzných, nespočet záznamů z archivů. Anne Applebaumová ve své stěžejní knize věnované jedné z nejhrůznějších událostí v dějinách lidstva přesvědčivě dokázala, že rudý masový vrah Stalin má na svědomí záměrné vyvraždění ukrajinských rolníků. Podle nejnovějších údajů zahynulo ve třicátých letech minulého století na Ukrajině přímo 3,9 milionů lidí a 0,6 milionu nepřímo (nenarozené děti)

Hladomor na Ukrajině byl vyvolán hlavně nereálným plánem úrody a následné rekvizici veškerého obilí, následkem čehož nebozí zemědělci neměli co zasít a umírali hlady. Komunističtí aktivisté si vynucovali vydání obilí i brutálním mučením rolníků a členů jejich rodin. Kradli jim i osobní věci včetně oblečení a též malé děti vyháněli nahé ven do krutých mrazů. Vedení Sovětského svazu tehdy lhalo celému světu, že v zemi žádný hladomor neexistuje, akorát jsou „menší problémy“ se zásobováními. Ve skutečnosti však vojenské hlídky střílely malé děti, které si chtěly z hladu utrhnout jenom několik klásků obilí. Ozbrojení strážci také bránili vesničanům opustit své domovy a vědomě je nechali umírat hlady.

Podobnost s nacistickým vyvražďováním Židů není náhodná. Komunisté podle mého názoru však byli a jsou ještě horší. Nacisté se svými plány netajili a svoji protižidovskou nenávist dávali otevřeně najevo. Sovětští komunisté ale byli zákeřnější. Ti o sobě tvrdili, jací jsou humanisté a pro lidstvo chtějí jenom to nejlepší. Ve skutečnosti však z ideologických důvodů vraždili celé skupiny lidí a ještě své zločiny sváděli na své oběti. Sám sovětský komunistický vůdce Stalin prohlásil, že ukrajinští zemědělci, nebo jak jim říkal kulaci, si za své problémy mohou sami, neboť prý sabotují dodávky. To samozřejmě nebyla pravda, do problémů dostala nejen Ukrajinu, ale i další části tehdejšího SSSR nerealistická vládní zemědělská politika. A hanlivé označení kulak bylo zneužíváno vůči každému, kdo se bránil násilné kolektivizaci a odmítal se nechat vyhladovět. Proto jsou rudí proti černým nebezpečnější, že svoji zrůdnou ideologii halí do vznešených slov, kdežto černí svoji brutalitu neskrývají.

Je dobře, že v knize je popsána i předchozí historie Ukrajiny a ukázán rozdíl mezi hladomorem ve dvacátých a třicátých letech. Ten dřívější totiž komunisté přiznávali a dokonce požádali o mezinárodní pomoc. A byly to především dodávky potravin z USA, které zachránili velké množství Ukrajinců, Rusů a dalších od smrti hladem.

Autorka také poukazuje, že na Ukrajině byl hladomor provázen násilnou rusifikací, kdy ve školách se místo ukrajinštiny začala vyučovat ruština, byly zavírány ukrajinská divadla, muzea atd. a ukrajinští kulturní pracovníci končili v gulazích. Do oblastí, kde bylo vyhlazeno původní ukrajinské obyvatelstvo, přicházeli Rusové.

Za zmínku stojí fakt, že v jedné východoukrajinské obci, kterou nyní ovládají separatističtí teroristé, byl zničen památník obětem komunistického hladomoru. To je to samé, jako kdyby někdo zničil památník obětem nacistického holocaustu.

Knihu Anny Applebaumové vřele doporučuji. Je tak výborná, že nevím, co bych jí vytknul. Možná jen to, že se mohla více zmínit i o hladomoru v jiných částech Sovětského svazu, ale to je opravdu jen maličkost.

Rudý hladomor
Stalinova válka na Ukrajině
Anne Applebaumová
Nakladatelství Beta – Dobrovský & Ševčík
Praha – Plzeň 2018
Hodnocení: 95%