A výsledek? Ten jsme se dověděli 19. února 2018. Libeňský most se nestal kulturní památkou! Škoda, že pan starosta Čižinský nevyvíjel patřičný tlak na svého stranického kolegu Hermana, s nímž se setkával nejméně 1x v měsíci  jako předseda OV Prahy 7 KDU-ČSL. K politování je, že ani z pozice  starosty Prahy 7 a jako zastupitel hl.města Prahy a jako člen v několika různých komisích neprosazoval záchranu mostu. (I zde měl k tomu příležitost nejméně jedenkrát měsíčně). Škoda, že se neškolil u pana Růžičky, který vybojoval zrušení vepřína v Letech u ministra Hermana. Jinak by jistě za dva roky intenzivního urgování na patřičných místech, Libeňský most získal statut kulturní památky.  Vždyť tady se také jedná o veřejný zájem. A s opravami  by se začalo už dávno.

Odkud by přišly peníze? No přece z Ministerstva kultury. Existuje totiž šest specializovaných programů na obnovu kulturních památek. Přitom 6.7.2014 v Otázkách Václava Moravce se setkala bývalá ministryně H.Třeštíková, dokumentaristka  s ministrem Hermanem, politikem a laicizovaným katolickým knězem, aby se věnovali financování kultury. ¼ domácího hrubého produktu by nejraději dali na financování filmu, Státnímu fondu kinematografie, sakrálním památkám. O Libeňském mostě ani slůvko, i když bylo již známo, že jeho architektonickou hodnotu uznalo ministerstvo už v roce 2004 za starostování I. Kučerové. Peníze mohl uvolnit už dávno na částečné opravy také Národní památkový ústav, jehož zřizovatelem je ministerstvo kultury, suma financí by se ještě navýšila.