Dnešním dnem byly odeslány na Nejvyšší správní soud ČR další dvě žaloby proti opatřením vlády, konkrétně proti Opatření MZ ČR ze dne 29. června 2021, č.j.: MZDR 15757/2020-55/MIN/KAN (ochrana dýchacích cest)  účinné od 1.7.2021 a proti Opatření MZ ČR ze dne 21. června 2021, č. j.: MZDR 14601/2021-21/MIN/KAN, účinné od 26.6.2021 a změněné od 9.7.2021, stanovující řadu podmínek pro provozovny služeb, pro pořádání koncertů, pravidla pro shromažďování a další. A další žaloby budou následovat.

Žaloby podala advokátka Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, která je postavila na jasném zneužití pandemického zákona v době, kdy situace nesplňuje ani minimální podmínky epidemie.

Advokátka v žalobách uvádí, že z důvodu nečinnosti vlády i Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které již dávno měly konat, nedošlo formálně k ukončení pandemické pohotovosti; vláda a Poslanecká sněmovna ČR tak zcela vědomě ignorují statické údaje, aby prodlužovaly stav pandemické pohotovosti, tedy formálně udržují objektivně neexistující stav, aby mohl být zneužíván zákon, pro jehož aplikaci nejsou splněny ani základní podmínky, v daném případě existence objektivní situace, která by aplikaci pandemického zákona odůvodňovala.  Ministerstvo podle žalob vydalo napadená opatření zcela vědomě v rozporu s objektivní situací v České republice, tedy zcela vědomě zneužilo pandemický zákon ke zcela jinému účelu, než byl zákon přijat, tedy k ukládání povinností a vydávání zákazů v rozsahu, který již nemůže být ničím odůvodněn. Zjevné zneužití práva však nemůže požívat právní ochrany.

Ministerstvo zneužívá pandemický zákon ke zneužití svých pravomocí, které  aplikuje zcela vědomě v rozsahu, který neodpovídá aktuální situaci v České republice, a za situace, kdy si musí být plně vědomo, že situaci v České republice nelze už několik měsíců nazvat epidemií ani pandemií. Nelze zneužívat pandemického zákona jen proto, že odpovědné osoby jsou nečinné. Touto nečinností, spočívající v nepodání návrhu na zrušení pandemické pohotovosti, se dopouštějí s nejvyšší pravděpodobností rovněž trestného činu, neboť podle § 329 trestního zákona, který upravuje Zneužití pravomoci úřední osoby, se tohoto trestného činu dopustí úřední osoba, „která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci“.

Zde odpovědné osoby nekonají kroky ke zrušení pandemické situace, a to v úmyslu způsobit sobě prospěch spočívající v možnosti aplikovat pravomoci, mimo jiné právě ve formě napadených opatření, které jim již dávno nepřísluší z důvodu neexistence stavu epidemie či pandemie, tedy jejich prospěch spočívá v udržení si pravomocí, které už dávno neměly mít.