Důsledky nedostatku a přetěžování strojvůdců se naplno projevily v druhém červencovém týdnu letošního roku. V úterý 7. července do sebe čelně narazily dva osobní vlaky na Karlovarsku. Bilance? Dva mrtví a 24 raněných. V pátek 10. července narazila osobní souprava u pražských Běchovic do stojícího rychlíku a vykolejila. Následkem byl kromě miliónových škod kolaps na přetížených tratích vedoucích z Prahy na východ republiky. V neděli vznikla další nebezpečná situace, když se rychlík jedoucí z Černošic na Smíchovské nádraží octnul na stejné trati s pomalejším osobákem a srážce bylo zabráněno na poslední chvíli.

 

Je velmi jednoduché tvrdit, že ze železničními katastrofami a nehodami stojí pouze lidská chyba, jak to například učinil ministr Havlíček v reakci na tragickou srážku dvou osobních vlaků u Perninku. Má samozřejmě pravdu. Série individuálních selhání strojvůdců ale svědčí o systémovém problému, který by měl resort dopravy, který ovládá největšího českého železničního i nákladního dopravce, řešit. Jedna věc je dlouhodobá stabilizace železničního personálu se strojvůdci v čele. Strojvůdci by měli dostat více peněz. Aktuálně se jejich průměrná mzda pohybuje okolo 39 tisíc korun. Problém je také ve výše zmíněné délce pracovní doby. Jedenáct hodin s několikahodinovým odpočinkem je pro takto náročné povolání nedostačující. Určitě by také pomohlo zvýššení prestiže tohoto povolání.

 

Je naprosto samozřejmé, že ruku v ruce s investicemi do vlakové techniky by měly jít i investice do lidí, kteří jí ovládají.

Další částí systémového řešení je instalace elektronických systémů, které snižují nebo téměř eliminují možnost lidské chyby. Železnice, kde se spoje pohybují po předem stanovené trase, je přece k automatizaci či alespoň autonomizaci řízení téměř předurčena. V praxi však zavádění elektronického zabezpečovacího systému, konkrétně evropského standardu ECTS, postupuje pomalu. Funguje pouze na části hlavních tratí. Na stránkách odborných médií probíhá polemika mezi resortem dopravy a českým dodavatelem systémů, kteří se navzájem obviňují ze zdržování. Ostrá slova a hádky bezpečnost cestování po železnici nezvýší, spíše naopak.

Komplexní problém má komplexní řešení. Místo hledání obětních beránků a poukazování na “selhání jednotlivců” by měl resort dopravy efektivně motivovat všechny partnery, aby česká železniční přeprava byla na potřebné úrovni po personální i technické stránce. Jinak bohužel bude dál platit, že takových smutných událostí jako byla srážka vlaků u Perninku, ubývat nebude.