Na úvod tohoto příspěvku si vypůjčme několik myšlenek z práce Jaroslava Šůly Prostějovský rodák Ing. Karel Hazura, spolutvůrce prvních československých papírových platidel: „Kdo je tvůrcem platidel? Akademický malíř, jenž namaluje návrh, který se pak musí přenést na desku? Umělec, jenž vytvoří odsouhlasený sádrový návrh mince, který se musí v dalším procesu upravit k ražbě? Takové bychom si mohli klást otázky i ohledně tvorby platidel ve 20. a 21. století. Pokrok však prorazil i do našeho smýšlení i do tvorby platidel, uplatňují se počítače, a my se musíme zamyslet nad tím, zda je dosavadní chápání tvorby platidel správné. Dospějeme k nutnosti přijmout stanovisko, že existují tvůrci platidel v užším i širším slova smyslu ... za spolutvůrce československých platidel je nutno považovat i ty, kteří spoluzakládali československou (českou) mincovnu a tiskárnu platidel či se po léta starali o její bezporuchový provoz a permanentní rozvoj, ačkoliv stáli po léta v ústraní a na jejich zásluhy se již zapomíná. Takový názor předpokládá vytvoření delšího seznamu pracovníků a zůstává úkolem budoucnosti vypracovat jej a po zásluze jednotlivé pracovníky zhodnotit“.

Skutečností je, že na podobě platidel se kromě výtvarných umělců (zpravidla malířů a sochařů) a umělecko-řemeslných pracovníků tiskáren a mincoven (rytců, litografů, gilošérů a dalších) podílí také úřednický aparát, převážně z řad pracovníků emitentů a výrobců platidel a někdy i jiných institucí. Nejde přitom zdaleka jen o nekompetentní, i když často určující zásahy politických schvalovacích orgánů, které jsou tak vděčným tématem ústní tradice. Úředníci se podílejí na vzniku ideové a výtvarné podoby platidel i určováním a spoluurčováním obecných námětů, technických parametrů včetně ochranných prvků, konkrétních motivů a technických řešení. Po vytvoření a předložení výtvarných návrhů doporučují změny a úpravy a právě jejich zásahy často určují konečnou podobu platidel více, než se může domnívat nezasvěcený pozorovatel.

Jedním z těch, kteří se významnou měrou podíleli na vzniku prvních československých papírových platidel, byl také Rudolf Schmaus, úředník pražské filiálky Rakousko-uherské banky, později Bankovního úřadu ministerstva financí a nakonec Národní banky Československé.

Rudolf Schmaus jako úředník Národní banky Československé (pravděpodobně konec 20. let)

Rudolf Schmaus, pokřtěný jako Rudolf Josef Karel, se narodil 14. prosince 1876 v Radnicích v okrese Rokycany. Otec Josef Schmaus, syn Karla Schmause, rolníka z Vojenic, a Kateřiny, rozené Holubové ze Svinné, byl respicientem c. k. finanční stráže v Domažlicích. Matka Josefa, rozená Burešová, dcera Jana Bureše, měšťana z Radnic, a Josefy, rozené Hostelkové z Prahy, byla zřejmě v domácnosti.