Pětadvacet let odstupu dává možnost střízlivého hodnocení toho, co přinesl Listopad 1989, obdobně věcný pohled je možný na léta reálného socialismu. Na rozdíl od našich někdejších soudruhů z NDR jsme nezažili nostalgii jako oni. Alespoň většina ne. Dnes si však docela rádi připomeneme reálie, které provázely náš tehdejší život. Obdobně se vzpomíná na veselé příhody z vojny, aniž by se kdo z pamětníků do kasárenského režimu rád vracel. Člověka dnes rozesměje, jak vystál frontu na narpasan, jak se třásl, aby mu celníci při příjezdu z bratrské země nezabavili dětské botičky pro malou neteř, jak se nemotorně a s četnými úrazy zapojil do systému DODO (dodělej doma), jak si přál vyjet za hranice všedních dní, nakonec z toho vyšel výlet do blízkého neznáma škodovkou sehnanou přes známé známých na opačném konci republiky, jak se chladič místo, aby chladil, vařil, až se z něj kouřilo, než se odněkud vynořil soudruh příslušník s plácačkou a udělil pokutu... Co vše jsme se do svého jedna, dva či tři plus jedna v panelákovém sídlišti zablácenou cestou bez dopravního spojení nasháněli a nashromáždili! Člověk už téměř zapomněl názvy všech kusů a doplňků, které vytvořily celek téměř identický s domácnostmi sousedů. A všechny ty tovary a polotovary, které jsme vkládali do košíků v samce! Když se poodhrne opona paměti, i to, dřív iritující, mění se v nostalgicky blízké, až milé. Ti, kteří se narodili již v jiné době, se smějí, nebo je zarazí v čem a s čím jsme žili. I u nich však neznámé předměty a reálie nabudí zvědavost s nutkáním nahlédnout do dávné minulosti. Takové je kouzlo retra.

Novinář Michal Petrov se v roce 2008 stal duchovním autorem magazínu, který mapoval konzum za socialismu. Pořád ČT získal oblibu diváků, a v roce 2009 získal cenu Elsa. Autor se k námětu vrátil knihou „Retro čs. Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu." Při předávání letošních cen E. E. Kische získal čestné uznání Klubu literatury faktu za rok 2013. Kniha o rozsahu téměř 250 stran, vydaná nakladatelství Jota se stala také nejprodávanější odbornou a populárně naučnou literaturu pro dospělé v síti Knihcentrum. Text se opírá o množství fotografií a dobových dokumentů, atmosféru doby přibližuje připomínkami zboží denní spotřeby, bytovým zařízením, přístroji, doplňky. Mnohé z toho tehdejší spotřebitel pracně sháněl. (Takový pocit štěstí, když něco nedostatkového sehnal, dnes nikdo nezažije.) Reklama i tehdy pracovala. - Zdraví sílu, najdeš v sýru! Mléko ničím nenahradíš! Zboží z Jednoty, do každé samoty! Proti nachlazení Sevak! Každý den s trvanlivým pečivem...

Já vzpomínám rád kupříkladu na mléko v igelitovém pytlíku. Ten zpravidla ploval spolu s kolegy v přepravce, zalit mlékem z jednoho či dvou pytlíků prasklých. Byl jsem rád, když se mi zadařilo šťastně do síťovky vložit celistvý, ne prasklý. Nezamléčil se mi tak limosáček s brčkem, král sýrů Hermelín, Sana, sestra másla a další tovary i polotovary. Chybí mi však, že již nesmím být jedním z kolektivu pivních výzkumníků, obracet láhve dnem vzhůru proti světlu a identifikovat, co to uvnitř plave. Ani taková křivda však nezkalila pěkný retrovečer s knížkou M. Petrova ve společnosti reálií uplynulého času. Komu nepostačí knižní výlet do nedávné minulosti, může se do toho dát sám. Jako tenkrát. V reálném socialismu obstál jen všeuměl. Kniha ostatně v závěru doporučuje: „Zavzpomínejte, prohledejte šuplíky a sestavte si vlastní retro album." I já zakončím doporučením: Nic nevyhazujte! Darem z domácího retra, potěšíte muzeum, které předměty dokumentující nedávnou dobu rádo přijme a začlení do depozitářů pro chystané výstavy.