To, že principál Hrušínský použil větu z dialogu Voskovce & Wericha, kteří si údajně dělali srandu z nesoudných dědků, co za I. republiky zabírali místo mladým a viděli v sobě budoucnost národa, cituji „Ono to sotva jde, ale ono to jde do kanceláře!“ nijak neomlouvá jeho nevymáchanou hubu, přesněji držku, protože jednak pánům V+W nesahá ani po kotníky a co hlavní, ani náhodou to myslel jako satiru, ale prach sprostý výsměch 82ti letému dr. Křečkovi! To je totiž to jediné, co umí vůči lidem, kteří se mu zajídají jenom proto, že projevují jiné politické tendence nebo názory a ještě jsou prý  „kamarádi“ Miloše Zemana. 

Nemálo tomu  držkatý Hrušínský používá naprosto nemístné a urážlivé posměšky  z (již nežijícího) pana doc. Ing. Františka Čuby CSc., o kterém se posměšně vyjadřuje jako o dědečkovi Čubovi, komoušovi ze Slušovic, který prý taky dostal trafiku v Senátu.  K tomu dodává, cituji: Za dva a půl roku Čuba nepřišel do práce ani jednou! Za sto tisíc měsíčně, nekupte to!“  Pan Hrušínský má jistě dost interního rozumu, ale pokud jde o všeobecně známé znalosti např. o osobě Ing. Františka Čuby, bývalého člena KSČ jen dokazuje jeho intelektuální  mezery ve znalostech a vědomostech o člověku, který už v době totality dokázal věci, na které se jezdili dívat a obdivovat odborníci ze Západu, včetně USA, Kanady apod. Něco podobného ve svém oboru pan Hrušínský nedokáže, kdyby tu žil sto padesát let! Jediné co mu jde, je dehonestovat a pomlouvat lidi!

Použijeme-li  v této souvislosti stejnou rétoriku , jakou používá pan principál, který jako vždy s úsměvem od ucha k uchu, či ještě lépe řečeno usmívající se jako měsíček na hnůj a dávajíc na odiv svůj chrup, podobající se patníkům u cesty, se potutelně vysmívá pracovní době dr. Křečka, posmívá se (bagatelizuje) aktu skládání slibu, což komentuje slovy, že „skládá slib do rukou mladého ochránce práv prodavačů sushi“, čímž měl na mysli místopředsedu Parlamentu ČR Tomio Okamuru. A jak bývá u Hrušínského zrovna ne dobrým zvykem, neopomene jedovatou poznámku, že prý „jsme v dobrých rukou“ a  že „prezident a premiér zařídili v naší zemi skvělou ochranu lidských práv a kdyby vám (rozuměj nám, občanům) ani dědeček Křeček a dokonce ani Pitomio Sushimura nepomohli, nezoufejte, je tu ještě vláda a paní komunistka Válková“. Možná zapomněl dodat, že v záloze je ještě i jím obdivovaná dáma Šabatová!