Obecně se tomu říká opičení, ovšem jako jistý obecný systém to lze také nazývat opičiádou, neboť i cvičení více cvičenců nenazýváme cvičeniádou, ale olympiádou či spartakiádou apod. Že s tím nemusí každý souhlasit, je ovšem nasnadě, nicméně to nic nemění na věci, o které tento článek pojednává.

V rozhovoru Parlamentních listů.cz se známou ekonomkou paní Markétou Šichtařovou mimo jiné zaznělo: „Tři bývalí prezidenti USA Barrack Obama, Bill Clinton a George Bush se zase ve snaze rozptýlit obavy jejich veřejnosti ohledně bezpečnosti vakcíny proti nemoci COVID-19 rozhodli, že se nechají naočkovat před televizními kamerami.“ Je konstatováno, že také v Česku panuje vůči očkování většinová nedůvěra. V rozhovoru je následně položena otázka, zda by podobné vystoupení respektovaných osobností, ať už politiků, umělců či jiných, mohlo pomoci zlomit nedůvěru v očkování?“

Paní Šichtařová na to odpovídá způsobem jí vlastním, a sice: „Proč, proboha, by kdokoliv měl věnovat pozornost nějakému demonstrativnímu příkladu? Cožpak nám všem nebyl dán vlastní rozum, abychom my sami rozhodovali o tom, jak naložit se svým životem? Proč by pro nás měl být relevantní názor někoho z našeho okolí? Jsme snad nějaké opice, abychom se místo používání lidské hlavy jen opičili?“ Sice nepoužila to nezvyklé slovo opičiáda, ale ono je to vlastně jedno, protože řekla něco, co má vlastně tentýž význam. Nyní k věci.

Výše uvedené řeči o demonstrativním očkování exprezidentů B. Obamy, B. Clintona a G. Bushe vakcínami proti nemoci Covid-19 je stejně (ne)věrohodné, jako by chtěli před veřejností vypít skleničku jódové tinktury a tím dokázat, že není životu nebezpečná, protože se používá k ošetřování tělesných poranění. Kromě toho nelze ani na okamžitk pochybovat, že mají-li jmenovaní páni exprezidenti podstoupit nějaké očkování proti Covidu-19, že k jejich očkování (ne)bude použita skutečná standardní vakcína, např. firmy Moderna, která je určená široké veřejnosti. Tomu by mohl věřit jen někdo, kdo je o americké jedinečnosti nezpochybnitelně přesvědčen, stejně jako je nezvratně přesvědčen o morálních kvalitách amerických byznysmenů alias filantropů, bývalých prezidentů, kteří jsou skutečně (!) ochotní riskovat své zdraví, ne-li život pro něco, na čem jim záleží asi stejně, jako na chcíplé pouliční kryse (za což považují většinu lidí nejen v USA, ale ve světě).