V rámci vyšetřování se objevila celá řada verzí důvodů pádu letadla, např. že letadlo nebylo sestřeleno pozemní raketovou technikou, ale že sestřelení mohlo být také způsobeno vzdušnými silami, tedy vojenskými letadly a to letadly UA, tj. ukrajinské armády, když jak bylo zjištěno, zainteresovaní osoby a aktéři krátce po incidentu údajně náhle zmizeli (byli uklizeni) do zahraničí.

Na vyšetřování se (svým způsobem) podílelo i Rusko, které mj. po holandské straně, která vedla vyšetřování, žádalo poskytnutí vzorků sestřeleného letadla, resp. části kabiny, kam byl veden útok, který vedl k pádu letadla, případně také přímou účast na vyšetřování. Přes několikerou žádost Ruska však nebyly vzorky vyšetřovacím orgánům RF vydány a nebylo umožněno ruským vyšetřovacím orgánům osobně se účastnit a podílet se na vyšetřování této tragedie.

Značně dlouhou dobu, po kterou se vedlo vyšetřování, jedna z oficiálních verzí byla také již výše zmíněná údajná účast Ruska na sestřelení letadla MH 17 navzdory tomu, že k tomu nevedly ani žádné konkrétní a prokazatelné indicie, stejně jako nikdy nebyl uveden důvod a účel, proč by mělo být letadlo MH 17 sestřeleno právě proruskými separatisty, tedy lidmi, podporovaných Ruskem, aby tak mohl být prokázán zájem Ruska na tomto incidentu.

V březnu t.r. bylo oznámeno, že ranou z pistole ukončil svůj život ukrajinský pilot Vladislav Vološin, kterého Rusové obvinili ze sestřelení letadla z letu MH17. Důvody jeho činu zatím nejsou známy. Vološin po vypuknutí války na východě Ukrajiny podnikl třiatřicet bojových misí v letounu Su-25, s nímž útočil na bojové pozice proruských separatistů. Rusové ho obvinili, že v polovině července sestřelil Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines, v jehož troskách zahynulo 298 lidí. Vološin tvrdil, že osudný den žádný let neabsolvoval. Nicméně jeho bývalý kolega z armády Jevgenij Agapov, strojní inženýr, tvrdil že Vološinův letoun nesl střely pro letecké souboje, Vološin však trval na tom, že létal pouze se střelami vzduch – země. Asi bychom byli hodně naivní si myslet, že by se pilot Vološin přiznal, že jeho letoun nesl střely pro letecké souboje. Nicméně v jeho tvrzeních ho podpořila i ukrajinská tajná služba SBU (ta ani vzhledem k situaci nemohla jinak), zatímco Vyšetřovací výbor Ruska, (obdoba americké FBI), označil za věrohodné svědectví Agapova. Tvrzení strojního inženýra Jevgenije Agapova jsou však z pohledu mezinárodního týmu vyšetřovatelů nepravdivé, protože podle jejich (zřejmě neomylné) verze bylo letadlo Boeing 777 letu MH 17 sestřeleno raketovým systémem BUK pocházejícím z Ruska z oblasti, kterou měli pod kontrolou proruští povstalci. Toto tvrzení však žádnými důkazy neodložili. Pravdou je pouze to, že raktey BUK jsou ruského původu, avšak ještě „za dobrých časů“ dodaných ukrajinské armádě.

Od tohoto tragického incidentu již uběhly téměř čtyři roky, oficiální výsledky vyšetřování de facto či spíše zatím nejsou žádné a vyšetřování případu se pomalu ale jistě ztrácí v parách a odéru profláknutých provokací, které měly jediný cíl, svalit na bojující proruské separatisty vinu, resp. zdiskreditovat samotné Rusko z účasti na tomto incidentu a tak znovu dostat Rusko do pozice, která by vedly k dalším aktivitám USA a NATO k posílení opatření vůči Rusku. To na straně jedné.