Vzpomínky také evokují vzpomínky na dobu před touto událostí, tedy na dobu, kdy zde vládli komunisté a režim byl podřízený politice Sovětského svazu. Jsou lidé, kteří bývalý režim odsoudily od samého počátku, tedy od konce II. Světové války jako režim nedemokratický, nesvobody, režim plný násilností, teroru, zatýkání, mučení, vraždění, zkrátka nic, co by bylo pozitivní. Prostě kdo nechce vidět, nevidí, kdo chce, ví o mnohých pozitivních a prospěšných věcech, které naše společnost, navzdory kritizovanému režimu, republika dosáhla  na mezinárodní úrovni. Skutečně bylo se čím chlubit. Jenže lidé, jako např. pan principál Jan Hrušínský má na tu dobu zcela jiný pohled a hodnocení. Nebyl by to on, kdyby nám v rámci své nespokojenosti bývalým režimem nesdělil tři hlavní věci, které mu na bývalém režimu vadily nejvíc. Mají to být sice tři věci, ale v podstatě mu vadilo všechno a vzhledem k tomu, že není spokojen ani se současným stavem společnosti, klidu a spokojenosti se mu dostane nejspíše až v hrobě.

„Na socialismu mi vadilo úplně všechno. Považuji ho za vzpouru neschopných, zamindrákovaných nýmandů, kteří nic neuměli, nedokázali a chtěli ovládat jiné lidi“, říká principál Hrušínský. (ZDE) Dovolím si k tomu uvést několik málo faktických poznámek. Pan Hrušínský poukázal na to, že Vasil Biľak, jeden z autorů zvacího dopisu pro sovětská vojska v roce 1968 „ byl vyučený krejčí a nepouštěli ho na saka“. K tomu si dosadil své známé odsuzující poznámky „To byli prostě zamindrákovaní idioti, kteří nám tu vládli. Nepouštěli nás do zahraničí a říkali nám, co si máme myslet,“ říká Hrušínský a na tomto nepodstatném příkladě hodlá dehonestovat prakticky celé období socialismu. Nicméně pozoruhodné je, jaké hluboké znalosti má pan Hrušínský o „krejčím“ Bilakovi. Třeba jen ten detail, že jej nepouštěli na saka! Jak  k tomu přišel, to snad studoval jeho životopis? Ale budiž, nevím, možná  je to i pravda, nikdy jsem se, na rozdíl od pana Hrušínské, takovými detaily bývalých členů ÚV KSČ nezabýval. Jen se divím, že když už se pan Hrušínský zmiňuje o V. Bilakovi je divné, že netrumfoval K. Gottwaldem, který byl pro změnu zase vyučený „jen“ jako truhlář, případně dalšími funkcionáři KSČ, kteří vzešli z dělnických profesí. Jenže taková byla poválečná doba. Nu a pokud si pan principál Hrušínský myslí, že to byli zamindrákovaní nýmandi, kteří nic neuměli, nedokázali a chtěli ovládat jiné lidi, tak by nám měl vysvětlit:

Kdo postavil nemocnice a zdravotnická střediska?

Kdo zajistil bezplatnou zdravotní péči pro všechny?

Kdo vybudoval školy s tělocvičnami a hřišti?

Kdo zajistil bezplatné školství na všech stupních?

Kdo postavil rekreační zařízení, zimní a fotbalové stadiony, sportovní haly, plovárny a jiná sportovní zařízení?

Kdo plynofikoval zemi, vybudoval a elektrifikoval železniční tratě?

Kdo postavil fabriky, letiště?

Kdo vybudoval bezprašné cesty, autobusová spojení do každé vesnice od rána do půlnoci?

Kdo nastavěl „králíkárny“ pro lidi, které dnes mají hodnotu milionů?

Kdo poskytl mladým rodinám nenávratné, novomanželské půjčky?

Kdo umožnil bydlet mladým rodinám v levných nájemních bytech?

Kdo vybudoval v obcích vodovody, regulaci potoků?

Kdo vybudoval i ve větších obcích kina, knihovny, kulturní domy, požární zbrojnice, obchody?

Kdo zajistil zemědělskou a potravinářskou soběstačnost?

Kdo dokázal dát práci všem občanům?

Kdo zajistil, že všichni cikáni museli chodit do zaměstnání?

Kdo zajistil, že když do práce nechodili, nedostali výplatu ani rodinné příplatky?

Kdo……..

Tak toto a mnoho, mnoho dalšího postavili, zařídili, zajistili, umožnili  a také se o lidi postarali ti zamindrákovaní nýmandi, kteří nic neuměli, nedokázali a chtěli jen ovládat jiné lidi. pane Hrušínský!. Politický aspekt bývalého režimu záměrně nezmiňuji, protože to není podstata zmíněného „hodnocení“ pana Hrušínského. Nicméně, jaký je asi rozdíl mezi nějakým krejčím a nějakým PhDr. Ing. Ivo Bumbácem, CS, vystudovaného v oboru kosmického záření a zemětřesení s vlivem na růst srsti u psů a koček, resp. hercem či nějakým principálem, pokud by měli tu šanci vykonávat nějakou tu vysokou politickou funkci, např.  ministra zahraniční nebo kultury? Není tomu náhodou i dnes? Nebo že bych se mýlil a někomu křivdil? Ale pojďme dále.

Další věc, která panu Hrušínskému na socialismu také vadila, byla všudypřítomná lež. Zmínil, že děti se bály, že řeknou ve škole něco, co slyšely doma a rodiče z toho budou mít malér. „To může udělat jen totální gangster a gauner, nebo úplný imbecil, že nahání jiným lidem strach,“. Tak nevím, jak na tom byl pan Hrušínský doma, ale silně pochybuji, že by zrovna on musel ve škole „držet jazyk za zuby“ o tom, co doma slyšel od rodičů. Pan Hrušínský se totiž mylně domnívá, že všichni  byli v KSČ, nebo se politicky angažovali a proto všechno hlásili, donášeli, žalovali, nebo udávali, že každý učitel nebo učitelka byl v KSČ a praktikoval tyto věci. Pan Hrušínský nám sděluje ne fakta, ale osobní domněnky o tom, jak to mohlo za socialismu být.

Vzhledem k tomu, že pan Hrušínský  v době „socíku“ žil (a rozhodně ne špatně) je vidět, že relevantní zkušenosti s režimem  nemá, jinak by nemluvil takové nesmysly, které by také rád, aby mu je jiní lidé věřili. Mám-li se k panu Hrušínskému vyjádřit, pak jen to, že něco takového může říct fakt jen „buďto totální gauner, nebo úplný imbecil“, který se snaží lidem podsouvat něco, co není pravda! Apropó, shoda s jeho názorem výše není vůbec náhodná!

Ta údajně třetí věc, která panu principálovi vadí, je ztráta svobody. „Člověk neměl svobodu. A svoboda a zdraví je to nejdůležitější, co člověk může mít,“ konstatoval Hrušínský na závěr s tím, že život je příliš krátký na to, aby nám nějaký pitomec říkal, jak máme žít. K tomu lze dodat je tolik, že ztráta svobody je také otázka názoru a úhlu pohledu. Je samozřejmé, že v každé společnosti, v každém režimu je něco, co se od toho druhého něčím liší. Jde-li o svobodu, rozhodně nelze tvrdit, že by za bývalého režimu neexistovala. Podle slov pana Hrušínského to vypadá, jako by lidé nesměli nikam chodit, nic říkat, nic psát, nijak se projevovat, neměli žádnou možnost cestování atd. Svoboda byla taková, jakou to dovoloval režim vzhledem k mezinárodní politické situaci, která rozhodně nebyla tak bezpečná, jak by si lidé jistě přáli. Stejně jako lidstvo dosáhlo pokroku v různých oblastech života, tak se vyvíjel i politický, ekonomický a společenský sytém u nás. Socialismus padl, zvítězil kapitalismus, hurá! Pan Hrušínský filozoficky poznamenává, že „život je příliš krátký na to, aby nám nějaký pitomec říkal, jak máme žít!“  Svatá pravda, jen nechápu, proč se toho sakra pan Hrušínský sám nedrží?  Vždyť on a jeho  přátelé v pražské kavárně jsou na tom stejně jako ti, které s takovou škodolibostí kritizuje! Tedy, že nám také rozdávají své neodolatelné rozumy, kritizují a radí, co si máme myslet, co máme dělat či jak bychom měli žít!

Marné, pan Hrušínský, který se v socialismu,  vzhledem k úspěchům svého otce jistě neměl špatně, dnes z falešné loajality solidárně s ostatními projevuje značnou nespokojenost se socialismem, resp, podle jeho slov „komunismem“. Aniž si to zřejmě uvědomuje, je také nespokojený se současným režimem. Bohužel není sám, kdo  s tou rádoby demokracií a (ne)právním státem není spokojen. Je tu však otázka je, zda si pan Hrušínský je také vědom, kdo za to může? A protože to komunisté tentokrát rozhodně nejsou, tak už zbývá jen zpropadený Putin! Čert nám ho byl dlužen, že?