Jak říká pan Štětina, může za to prý komentář poslance za ODS Václava Klause ml., v němž jej a další europoslance za toto jednání odsoudil a označil za „kolaboranty“. Chápu, že se panu Štětinovi toto pejorativní označení nelíbí zvláště, je-li doprovázeno, jak říká, slovy „kandelábr!“ Pan Štětina se cítí být dotčen, ohrožen, ale nedochází mu, kolik jedovatých, pomlouvačných nebo verbálních konotací sám vypustil z prominutím „nevymáchaných“ úst k hlavě státu, případně jiných osob a společnosti. Činil tak proto, že se cítil tzv. „pevný v kramflecích“, dnes, kdy s jeho jednáním (hlasováním) projevují nesouhlas lidé, dokonce z řad ODS, je zděšen, frustrován a zjišťuje, že ztrácí suverenitu a půdu pod nohama. Že jej včetně dalších europoslanců, hlasujících stejně jako Štětina, podpořila TOP 09, jmenovitě M. Kalousek nepřekvapuje, ale naopak co překvapuje, že se proti Štětinovi a spol. staví významný člen ODS, což je již na pováženou! Notabne, mlčí-li k jednání V. Klause ml. sám předseda ODS Fiala.

Paradoxní rovněž je, že ze strany obhájců pana Štětiny se dokonce ozývají hlasy na „podání trestního oznámení“, které však postrádá to hlavní: podstatu trestného činu. Je to emociální vyjadřování podpory a souhlasu některých lidí s počinem pana Štětiny, ale také nedomyšlené, ničím relevantním podložené výkřiky o trestním oznámení. Pan Štětina svými aktivitami se zřejmě domýšlivě domnívá, že on může všechno, zatímco ostatní nemohou, či nesmějí nic. On může vykřikovat takové nehoráznosti, jako že jsme ve válce s Ruskem, že posilování přítomnosti vojsk NATO vč. vojsk USA je zcela opodstatněné, neboť jsme v Evropě pernamentně ohrožováni imperiálním Ruskem, když v europarlamentu veřejně řekl, že se omlouvá Ukrajině a krymským Tatarům za „hloupá“ slova, která řekl náš prezident Zeman, že otevřeně podporuje neofašistickou diktaturu na Ukrajině atd., ale když někdo z politiků nahlas projeví nesouhlas s jeho chorobnou, řiťolezeckou aktivitou nejen s EU, ale i politikou USA a NATO, je jak se říká „oheň na střeše“! Jistý Petronius kdysi řekl: „Pohleďte, kolik nespravedlnosti a násilí se stává zvyklostmi!“ Jeho slova v mírně upravené verzi lze explicitně použít i dnes: „Pohleďte, kolik nečestnosti, neserióznosti, drzosti, arogance a nespravedlnosti se dnes mezi některými politiky stává zvyklostmi, ne-li pravidlem či zákonem!“ Tož asi tolik.