Jiří Berounský: Příští garnitura

13.06.2012 7:30

Jaké má názory generace, která se ujme všech funkcí v budoucnu ve státě? Jaké názory mají dnešní středoškoláci? Zabýval se tím průzkum Člověka v tísni a agentury Millward Brown na vzorku asi jedenácti set mladých lidí, gymnazistů i učňů a my jsme se s ním mohli seznámit v Lidových novinách, nebo třeba v Respektu. Výsledky nejsou příliš povzbudivé, zejména ne ve srovnání s rokem dva tisíce devět.

Jiří Berounský: Příští garnitura
Foto: Hans Štembera
Popisek: Studenti, ilustrační foto

Za nejzávažnější problém ve společnosti považují teenageři soužití s Romy. Příznačné je, že toto množství oproti roku dva tisíce devět vzrostlo skoro dvounásobně a dnes je považuje za nejzávažnější problém skoro jedna pětina středoškoláků. (Čísla průzkumu se v Lidových novinách a Respektu nepochopitelně liší: v Respektu nejdeme čísla dvounásobně vyšší, ale trendy jsou stejné.)  

V té značně velké množině těch, kteří považují soužití s Romy za nejzávažnější problém, převažují nepřekvapivě gymnasisté nad učni. Marx by měl radost: ti vzdělanější považuji totiž romské etnikum za větší problém, než ti méně vzdělaní. Proč? Mají k nim sociálně dál, než učni. Ne proto, že jsou vzdělanější – to by mělo být spíše naopak - ale protože pocházejí ve svém úhrnu z tak zvaných lepších rodin, z nichž se na učení nechodí. Z průzkumu bohužel není patrno, zda onen nejzávažnější problém chtějí řešit středoškoláci momentálně, či perspektivně. To znamená třeba tak, že do šluknovského výběžku se má poslat více policistů, což činí vláda a úřady, nebo tak, že by se hledaly cesty, aby problémy ve šluknovském výběžku vůbec nevznikly, což vláda, ani úřady –podle mého názoru - nečiní.  

A ještě jeden zajímavý poznatek průzkum přináší ve vztahu k Romům: názory na soužití s nimi nepocházejí drtivou většinou z osobní zkušenosti, ale ze sdělovacích prostředků, internetu a vlastní rodiny. Nezanedbatelné postavení by zde měla sehrávat škola, která náctileté málo informuje o kořenech sociálního vyloučení Romů a jejich nedostatečné šanci na vzdělání.  

Velmi vypovídajícím úkazem o jisté atomizaci mladých, způsobenou i současnou nepříliš povzbudivou morální a s ní související hospodářskou situací, je jejich dnešní obliba stávajících politických stran. Můžeme dobře sledovat dvě tendence, vyjadřující zjevné, byť radikální, dva postoje, při současné nechuti k oběma zavedeným, nejsilnějším politickým stranám. Je to jednak postoj pravicový, vyznačující se největší oblibou pravicové TOP 09 – více než dvacet procent, související zřejmě s jakousi dodatečnou, rádoby reakcí na minulou dobu totality, zaměňující ovšem totalitu za levicovost.  

Pak je to postoj rádoby levicový, ve skutečnosti spíše vulgárně levicový, i když jej politologové zařazují mezi postoje pravicové a extremistické: poměrně značná obliba Dělnické strany sociální spravedlnosti – kolem dvanácti procent, připadajících většinou asi na učňovskou část teenagerů. I když se tato strana angažuje většinou v rasistických akcích, nepostrádá zřejmě mezi mladými populárnost.  

Jakýmsi neutrálním a možná i pubertálním protestem je obliba České pirátské strany - kolem třinácti procent. Roli protestní strany sehrávají i Zelení, i když jejich obliba oproti situaci před třemi lety znatelně poklesla, a to z nějakých patnácti procent na procent sedm. Zbývá se zmínit ještě o velkých stranách, jejichž popularita se snížila za poslední tři roky více než dvakrát a pohybuje se dnes na úrovni čtrnácti, patnácti procent. Obliba komunistů mírně vzrostla a pohybuje se kolem pěti, šesti procent a je zřejmě dána ideologicky pevnými stoupenci. Lidovci, evropští demokraté a US-DEU se z obliby mladých – alespoň dle zmíněného průzkumu – zcela vytratili.  

Vedle soužití s Romy považují naši mladí spoluobčané za další vážné problémy své země v sestupném pořadí: celkový obraz politické reprezentace, korupci a nezaměstnanost. Nelichotivé poměry v současném českém státě vedou teenagery i ke značnému vzrůstu smířlivějších názorů na poměry v bývalém totalitním Československu. Jen pro informaci o jejich současných názorech: život tam byl spíše horší, nebo mnohem horší dle mínění jen asi jedné poloviny z nich, lepší, nebo mnohem lepší podle mínění asi třetiny z nich. Zbytek se domnívá, že to bylo podobné. Tady zejména by se měl uplatnit vliv školních vědomostí, neboť je třeba vědět, že totalitní režim mohl poskytnout jakous takous životní úroveň občanům jen za cenu brutální hrůzovlády a ohromného množství nakradeného majetku po osmačtyřicátém roce.  

Publikované názory našich mladých spoluobčanů jsou špatnou vizitkou práce předchozích vlád, vlády současné a představují i deziluzi z panující společenské morálky a atmosféry.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Libor Turek, Ph.D. byl položen dotaz

Srovnání

Dobrý den, pane poslanče, nejsem si jistý, zda se od vás dočkám upřímné odpovědi, ale prosím o ni. Fiala tvrdí, jak jsme super, že hrajeme první ligu, a že se srovnáváme s těmi nejlepšími. Má podle vás pravdu nebo, což si myslím já, z nás dělá premiér blázny? V čem přesně se můžeme srovnávat s těmi ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Lídr se nevolí…

12:26 Ivo Strejček: Lídr se nevolí…

Dnes nepíšu glosu. O smrti se glosy nepíší. Dnes chci ještě několika svými řádky vzpomenout na Mirka…