Mám si ale volit mezi jedním kdo razí nacionální kliku a zahrává si populismem a mezi politikem, který jako první šel proti postiženým? Je lepší přemýšlet o rasistické politice, nebo o politice rádoby apolitické? Prezidentští kandidáti obecně ukazují na šaškovský princip českých prezidentských voleb. Levice i pravice si hraje na to, že dává něco lidem.

Levice i pravice souhlasí s prezidentskými volbami. Jenom jediné v čem se rozcházejí, to jsou jenom detaily. Bezvýznamnosti, které nemají žádný vliv. Média opět sahají po novém fenoménu prezidentských primárek a populismu.  Pan úžasný vystupuje před televizními obrazovkami jako jeden z lidu ve žluťoučké bundě, zatímco ostatní jsou kravaťáci, tedy až na Zemana. To je skupinka politické reprezentace. Když to tak vidím, tak přemýšlím jestli jako národ jsme opravdu tak zdegenerovaní. Ihned si vzpomínám na heslo z Aligieriho díla: "Země je jen jiná forma pekla a lidé jsou jeho démoni."

Hajánek Schwarzenberg, kravaťák Sobotka nepočítající s prohrou, islamofob Zeman, dlouhodobá ikona ODS Němcová, cizinec Čechoameričan Švejnar, který před nedávnem dehonestoval Čechy a v neposlední řadě Okamura známý se svými nacionálními tendencemi vymykajícími se pravidlům občanské svobody. To je jedna lepší volba než druhá. Ani jeden z vybraných prominentů neodpovídá ideálu všeecně uznávané osobnosti. Ale je tady nějaká taková osobnost? Není náhodou prezidentský post přežitkem pocházejícím z dob Rakouska-Uherska?

Copak na vrcholu politické moci musí být nutně prezident republiky? Mně osobně stačil koncept návrhu cizineckého zákona vycházející z dílny Tomia Okamury. Tento návrh se velmi nápadně blížil konceptu kuvajtské vlády. Ihned sem si vzpomněl na titulek v uzbeckých novinách, ve kterém tamější vláda zakázala svým občanům pracovat v Kuvajtu. Najednou bychom tady měli novodobé otroky ze zahraničí nemající práva  vůbec na nic. Ukazuje to předem pro koho by byl Tomio Okamura dobrým politikem - prezidentem. Republika by byla nakloněna jenom pro bohaté. Chudí by byli považováni za naprosté nemakačenky bez možnosti na sociální pomoc od státu. Takto to vypadá, když se do poltiky dere byznismen, a ne člověk s pochopením a opravdovou touhou po politice. Svět tady v Evropě se stále blíže dostává do nacionálních nálad.

Lehká řešení porušující základní lidská práva nalézají oblibu, aníž by si voliči, občané všimli, že touto svou volbou také podkopávají práva sebe samých. Pan Tomio Okamura několikrát ve svých blozích ukázal, že jeho politika musí být populistická. Dokonce se nebojí ani zasahovat do rasismu a označovat rasismus za celkem přijatelnou formu odporu proti chování některých lidí. Opravdu naše země potřebuje na nejvyšším postu politika populistu majícího názorově blíže k TOP09?

Nehrajme si tady na nestranickost, ta neexistuje. Pokud budeme hovořit o tom, že vláda Fischera byla nadstranická, tak si budeme lhát sami sobě. Všichni dobře víme, že úřednická vláda není o ničem jiném, než o selhání role pravice a levice. Najednou tady nemáme pozici vládní strany a opozice. Tedy, ne že by tento koncept v našich končinách existoval. Ale přeci jen úřednická vláda je vládou, ve které se pravice s levicí dohodne o nelezení si do vzájemných zelných polí. Každý z nich má své ministry, kterým přikazuje co mají a nemají dělat. Předseda takové vlády obvykle také není nestranický. Jeho předním úkolem je nezavádět dvěma největším partajím.

Proto hovořit o Fischerovi jako o politikovi oblíbeném, o politikovi, který byl pro stát, je celkem naivní. To je čiré šílenství. Pan premiér Fischr byl takový, že bez problémů svolil k ubírání výhod zdravotně postiženým. Tomuto hodnému politikovi vadilo, že handicapovaní jezdí zdarma městskou dopravou, a že mají slevy v meziměstské dopravě.  Ještě dnes si pamatuji jak zarputile vládní ministři požadovali zrušit tohle všechno. Ve hře bylo něco kolem 180 milionů korun. Tolik stojí ročně ty výhody v doravě pro důchodce, studenty a zdravotně postižené. Kdyby premiér Fischer s tím nesouhlasil, tak by nedovolil nikdy jeho "nestranickým" ministrům aby toto činili.

Média se pokoušejí vytvářet hrdinu tam, kde nikdy nebyl. Máme tu statistika, který byl oficiálně nejvyšším v jedné vládě. On nese formální zodpovědnost za to, jak mu diktovali ČSSD a ODS. I za vládnutí Fischera docházelo k zadlužování státu. Dobrá, pokud to má být a mám přemýšlet nad kandidáty, tak říkám než Okamura, než Zeman, tak raději Fischer. Nechtějme na Hradě dalšího nacionalistu, jeden tam stačí. Nepotřebujeme  další ikony ochraňující Bátoru nebo islamofoby kolem Kusáka a dalších. Dobrá, Fischer by zřejmě tyto skupiny neprotěžoval, tak ať si kandiduje, tak ať si vyhraje.

Na občany se tady chystá další hra typu oblbneme tě a potom tě sežereme, protože kandidát bude hájit naši politiku. Víte co se mi vyjeví při prezidentských volbách? Ty obličeje podivných politiků hovořící o pravidlech takových prezidentských voleb. Zkrátka,  já bych byl nejradši, kdyby se nikdo z těch kandidátů tam nedostal, ale to se nestane. Ze špatného výběru tedy volím Fischera, protože mediální lídr, Tomio Okamura, je nacionalistou a naprosto neodpovídá vizi moderního všelidového prezidenta.

Vyšlo na blogi iDnes. Publikováno se souhlasem autora.