Ty měly ukončit zmatky, které v našem pravoslaví vypukly po rezignaci někdejšího metropolity Kryštofa. Více se o tehdejších událostech dočtete v článku ZDE.

A přesto, že tyto dohody nebyly nikdy beze zbytku naplněny (například nebyli nikdy přijati zpět duchovní a monašky olomoucko-brněnské eparchie, vyhození z pracovního poměru za svou věrnost metropolitovi Rostislavovi a posvátnému synodu) všichni doufali, že se postupem doby vše vyřeší a situace se urovná.

Souběžně s tím pracovala s požehnáním metropolity Rostislava komise, která měla za úkol vtělit do ústavy naší místní církve tomos o autokefalitě, vydaný roku 1998 konstantinopolským patriarchátem. Zapracování tomosu do ústavy bylo rovněž jedním z bodů konstantinopolských úmluv. Ačkoli autokefalita Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku byla v pojetí konstantinopolského patriarchátu poněkud omezená a tomos dokonce prohlašoval působení sv. novomučedníka, vladyky Gorazda, v meziválečné době za nekanonické, přesto všichni doufali, že se jej podaří inkorporovat do ústavy způsobem, který bude přijatelný pro všechny strany.

Jenže veškeré naděje na poklidný vývoj naší církve vzaly za své. 19. srpna roku 2019. Toho dne bylo založen spolek pod názvem „Posvátný patriarší stavropigiální monastýr Zesnutí Přesvaté Bohorodice, z. s.“, který byl 1. 10. 2019 zapsán u Krajského soudu v Ostravě (výpis z rejstříku ZDE). Co se pod tímto názvem skrývá? Stavropigiální monastýry jsou monastýry, podřízené přímo hlavě místní církve (patriarchovi, v některých církvích metropolitovi), ačkoli leží na území jiné eparchie. Nezasvěcený čtenář by si tedy mohl myslet, že tento monastýr, ač ležící v olomoucko-brněnské eparchii, podléhá hlavě naší místní církve, metropolitovi Rostislavovi.

Jenže všechno je jinak. Předsedou tohoto spolku je podle zápisu u soudu i jeho stanov „Dr. Konstantinos Kardamakis“. To je občanské jméno vladyky Arsenia, metropolity vídeňského a exarchy pro Maďarsko a střední Evropu, který spadá pod jurisdikci ekumenického patriarchátu (souhlasí i datum narození, uvedené v příslušných dokumentech, viz níže). Znamená to tedy, že biskup jedné jurisdikce (konstantinopolské) má v úmyslu působit na kanonickém území jiné autokefální církve (Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku). Vzhledem k tomu, že k založení tohoto spolku a postavení metr. Arsenia do jeho čela došlo naprosto bez vědomí nebo dokonce souhlasu Posvátného synodu a metropolity PCČZS (jak potvrdil i michalovsko-košický vladyka Jiří, viz v dalším textu i s odkazem), jedná se o jasný zásah do výsostné sféry kanonické jurisdikce naší místní církve.