Jiří Leschtina: Na Hromnice o Svobodovo stíhání více

06.02.2015 20:53 | Zprávy

Před Vánoci dostal Bohuslav Svoboda dárek. Městský soud vrátil státnímu zastupitelství obžalobu exprimátora a dalších třinácti radních v případu Opencard. Kvůli nedostatku důkazů.

Jiří Leschtina: Na Hromnice o Svobodovo stíhání více
Foto: Hans Štembera
Popisek: Poslanec ODS Bohuslav Svoboda

Vydechnout si ale mohl Svoboda jen do Hromnic. Po nich policie žádá poslance o jeho vydání kvůli podezření ze zločinu, kterého se měl dopustit, když bez souhlasu rady zadal advokátu Václavu Láskovi kontrolu v pražském dopravním podniku.

Raději připomeňme těm, kdo systematicky nesledují nekonečný korupční pitaval z hlavního města, že bývalý detektiv a nyní už i senátor Láska odhalil, že v pražském dopravním podniku došlo k únikům stovek miliónů korun.

Kvůli nim jsou stíháni Ivo Rittig, jeho právníci a také bývalý ředitel dopravního podniku Martin Dvořák. A právě posledně jmenovaný, světe div se, podal na Svobodu trestní oznámení.

To ale policie loni na podzim odložila. A lze tušit, proč.

V zákonu o hlavním městě nenajdeme paragraf, který by primátora zavazoval, aby audit předkládal radě ke schválení. Proč tedy teď vytáhli kriminalisté na příkaz pražského žalobce Jana Maršálka tuhle kauzu ze šuplíku?

V této souvislosti vyznívá zlověstně středeční Dvořákovo vyjádření pro Lidové noviny, kde poznamenal: „Mysleli si, že se nechám zadupat.“ Má to snad znamenat, že existuje jakási souvislost mezi pokynem žalobce Macháčka a Dvořákovou nechutí nechat se zadupat?

Role pražského státního zastupitelství v defraudačních kauzách magistrátu se jeví v čím dál podivnějším světle. Poslanecká vyšetřovací komise pro Opencard podala trestní oznámení na státní zástupkyni Dagmar Máchovou kvůli nepochopitelnému rozdělení kauzy na šest navzájem se překrývajících vyšetřování.

V téhle změti pak lehce mohlo utonout zkoumání viny exprimátora Béma a dalších radních za miliardové ztráty při zavádění karty Pražana.

Stejná žalobkyně přitom dozorovala již zmíněné vyšetřování Svobody a čtrnácti radních kvůli prodloužení smlouvy s provozovateli Opencard.

Činorodost, s níž Máchová pohnala před soud Svobodu a jeho radniční kolegy, byla v ostrém protikladu s laxností, s níž přistoupila ke zkoumání viny Béma a jeho rady.

Všechny tyto epizody pražského pitavalu vyvolávají ponuré podezření: Části policie a státního zastupitelství nejednají podle zákona ale na objednávku pražských politických podnikatelů, kteří zlaté časy prožívali za Bémovy éry. A jejichž beztrestnost zajišťovalo někdejší duo pražských žalobců Vlastimil Rampula a Libor Grygárek.

Když se stal nejvyšším státním zástupcem Pavel Zeman, oba intrikáni skončili a do čela vrchního státního zastupitelství přišla Lenka Bradáčová.

Pokračující snahy dostat Svobodu do tepláků ale ukazují, že Rampulův a Grygárkův systém na ochranu mafiánů přežívá i po jejich odchodu. A ani Lenka Bradáčová, ověnčená Rathovým skalpem, zatím nepřišla na to, jako ho rozbít. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Český rozhlas

Robert Králíček byl položen dotaz

digitalizace

Ukažte mi někoho, komu se z politiků na první pokud podařila nějaká digitalizace. A proč se v tomto směru pořád tak pozadu? PS: Tímto dotazem nehájím Bartoše, jen mi přijde, že v tom není sám, že udělat něco pořádně vám politikům obecně dělá dost problém

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

15:57 Zdeněk Jemelík: Věrchuška a sprostý lid

Do pojmu „věrchuška“ zahrnuji nejen vrcholné představitele státní moci, politické elity-pseudoelity,…