Ministr přitom nehodlá nic ponechat náhodě. V době, kdy rakety separatistů, podporovaných Moskvou zabíjejí děti a ženy na tržištích a sídlištích Mariupolu, požaduje Mládek i lepší práci s médii a vyzdvihování pozitivních témat o Rusku. To již předpokládá notnou nákazu jedem kremelské propagandy a manipulace s veřejným míněním.

Můžeme připustit, že pokud ministerstvo průmyslu podporuje pronikání českých firem na zahraniční trhy, dělá prostě svou práci. Proč ale plánuje Mládek nejmasovější financování vývozu zrovna do Ruska, které představuje tři procenta našeho exportu, a dopady protiruských sankcí na české firmy jsou prakticky nulové?

Navíc Mládek navrhuje, aby se už v březnu obnovila práce česko-ruských mezivládních komisí. Tím by ministerstvo porušilo dohodu evropských lídrů na summitu v Bruselu, že země EU nebudou s Ruskem pořádat žádné dvojstranné schůzky na vládní úrovni.

Takové schůzky v případě Česka by tedy znamenaly podkopávání složitě dojednané společné pozice evropských zemí. Což by ovšem bylo přesně v duchu ruské destabilizační strategie v celé Evropě.

Mládkova příchylnost k Rusku není nic, o čem bychom nevěděli už delší dobu. Bez velkého přehánění dokonce můžeme říci, že spolu s prezidentem tvoří Mládek dva nejpevnější pilíře Putinova zázemí v české politice.

A protože se oba těžko mohou veřejně vyznat z obdivu k autoritářským manýrám moskevského panovníka, halí své putinofilství do pláštíku ekonomických zájmů a blaha podnikatelských misí.

To je ovšem nebezpečné nejen kvůli zpochybňování naší pozice ve strukturách Evropské unie a NATO. Ale jde rovněž o velkou ekonomickou blamáž. Nejen zahraniční, ale i ruští komentátoři a pozorovatelé již připouštějí, že Rusko je v důsledku sankcí, strmého pádu rublu i cen ropy téměř před kolapsem.

Svérázným způsobem to potvrdil i ruský vicepremiér Igor Šuvalov, když prohlásil na setkání v Davosu, že „Rusové vydrží jakékoliv strádání, aby ubránili prezidenta Vladimira Putina proti západní agresi. I kdyby neměli dost jídla.“

Pokud v této době člen české vlády vyzývá naše podniky k návratu či masivnímu pronikání na ruské trhy, pak se to až příliš podobá lákání ke skoku do propasti. Bylo by načase doporučit Janu Mládkovi, ať v zápalu lísání se k Rusku nemate český průmysl.

A pokud tak touží vydat se na Východ, nechť tak učiní na vlastní nikoliv vládní triko. A může si do kroku zanotovat Back in the USSR, kde se zpívá v překladu: „Pojď a udržuj své soudružské teplo.“ 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.