Jejich pobočky jsou i v Praze. Rusové na ně nemají, byť se o to snaží z plných sil. Je mi proto záhadou, proč je naše vláda tak nedostatečně využívá. Místo „skrytých přesvědčovatelů“ teď nasazuje plukovníka Foltýna, jehož úkolem je, jak se ukazuje, nikoliv „strategicky komunikovat“, ale spíše tupě přikazovat a cenzurovat.

To vládě nestačil tragický pokus o „kontrolu informací“ nasazením zkušeného vydavatele Michala Klímy? V čem je tedy problém? Pravděpodobně v tom, že lži se problematicky komunikují. Na pravdu, zvláště pak tu, která je srozumitelně komunikována, nemají krátkodobě či dlouhodobě šanci. Peníze vynakládané na různé druhy cenzury, jsou v Česku i v Evropské unii vyhazovány oknem.

Opakované lži nelze měnit v pravdu

Vláda by měla mít k dispozici experty na PR (práce s veřejností), kontrolované a úkolované tiskovým tajemníkem. V této souvislosti bych úředníkům doporučil expertní zprávu akademiků UK a jejích evropských kolegů vypracovanou pod vedením mediálního experta a moderátora ČT Václava Moravce. Měli by si ji důkladně přečíst! Snad by je i inspirovala. Četl jsem jen její zkrácenou verzi v Parlamentních listech.

Akademikovi Moravcovi a kolektivu gratuluji. Třeba se dostane i do rukou pana plukovníka a on začne správně komunikovat a nikoli zastrašovat. Pravda vítězí nejen na prezidentské standartě. Opakované lži nelze měnit v pravdu. Zvláště pak v Česku, které má za sebou dlouhodobý trénink, jak bojovat s tupou komunistickou a dnes i liberální propagandou.

Jiří Mikeš