Vládu už dopředu provází neumětelství ve vyjadřování jejích budoucích čelných figur - mám na mysli premiéra a presumptivních ekonomických ministrů – pokud jde o její příští plány v ekonomické oblasti. Chtějí zasáhnout např. do předchozí vládou zpracovaného státního rozpočtu na rok 2022 a přivodit tak několikaměsíční rozpočtové provizorium státu, které mj. nepříznivě ovlivní kurz české koruny.
Podle všeho nemají připravený ani plán boje proti koronaviru. Pokračují tedy v nekvalifikovaném přístupu k tomuto problému, který představitelé pravice v opozici projevovali na vrcholu pandemie v únoru a v březnu t. r.
Zřejmě vůbec nedokáží docenit a analyzovat dopady razantního růstu cen klíčových komodit ve světě na českou ekonomiku a českou společnost. Česká ekonomika, jako zpracovatelská ekonomika, prakticky bez vlastních zdrojů surovin nezbytných pro výrobu průmyslových kovů a bez významnější vlastní produkce zemního plynu a ropy, je prostě závislá na dovozu. A ceny surovin stanoví světové burzy. V následující tabulce vidíme porovnání cen surovin k 30. 9. tohoto a minulého roku. Jak je zřejmé, s výjimkou zlata a palladia, tedy drahých kovů, vzrostly ceny všech komodit, tedy surovin nezbytných pro průmyslovou i potravinářskou vyrobu. Zvláště silný meziroční růst zaznamenávají ceny ropy (meziročně růst přes 88%) a zemního plynu (meziročně růst přes 133%).
Čerstvé zprávy přicházející z německé ekonomiky uvádějí, že k 30. 9. letošního roku je meziroční růst cen průmyslových výrobků, tedy jinak řečeno výrobní inflace v Německu, nejvyšší od roku 1974, kdy dosáhla růstu 14,5%. V Česku je meziroční růst cen průmyslové produkce v září 9,9%.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV