Fialova vláda není schopna otevřeně říci veřejnosti, že není možné se během velmi krátké doby zbavit závislosti na dodávkách ruského plynu a ropy. Česko je prakticky ze 100% závislé právě na dodávkách ruského plynu a nemá v blízké budoucnosti žádnou jinou alternativu.

Fantazírování o spalování vodíku, kterému se snad daří v laboratorních podmínkách anebo blouznění o rozvoji jaderné energetiky, jehož plody se mohou projevit nejdříve za nějakých 15 spíše až 20 let, české občany příští zimu nezahřeje.

Okamžité odpojení od ruského plynu by vlastně znamenalo zhroucení českého průmyslu. Zejména jeho nosných odvětví, v první řadě automobilového průmyslu. Např. vypalování karoserií nově vyráběných automobilů prostě bez plynu není možné. Vyoutovat automobilový průmysl z výkonů české ekonomiky by bylo přímo smrtící. Zastavení importu ruského plynu k nám by znamenalo ohromný pokles výkonnosti českého hospodářství, statisíce či spíše miliony nezaměstnaných. A v domácnostech bychom museli sedět celou zimu v zimnících a příliš bychom se nezahřáli. Jen ti šťastnější z nás, kteří by topili uhlím anebo dřevem... Prostě, země by se vrátila ve svém vývoji o desítky let zpět.

Věřím, že větší část členů vlády chápe, že k tomuto drastickému kroku nesmí dojít.

Od 1. 5. požaduje Rusko od nikoliv přátelsky naladěných zemí platby v rublech. Špičky Evropské komise by se měly seznámit s kapacitními možnostmi rusko-čínských plynovodů, které již byly dokončeny (tedy alespoň na čínském území). Jeden z těchto plynovodů, ten menší, má kapacitu 135 mld. m3 za rok. Ten druhý, který perspektivně má vést z Číny ještě dále do Jižní Koreje a Japonska, je opravdu obří, neboť má mít přepravní kapacitu 1 bilionu m3 plynu.