Fialova vláda není schopna otevřeně říci veřejnosti, že není možné se během velmi krátké doby zbavit závislosti na dodávkách ruského plynu a ropy. Česko je prakticky ze 100% závislé právě na dodávkách ruského plynu a nemá v blízké budoucnosti žádnou jinou alternativu.

Fantazírování o spalování vodíku, kterému se snad daří v laboratorních podmínkách anebo blouznění o rozvoji jaderné energetiky, jehož plody se mohou projevit nejdříve za nějakých 15 spíše až 20 let, české občany příští zimu nezahřeje.

Okamžité odpojení od ruského plynu by vlastně znamenalo zhroucení českého průmyslu. Zejména jeho nosných odvětví, v první řadě automobilového průmyslu. Např. vypalování karoserií nově vyráběných automobilů prostě bez plynu není možné. Vyoutovat automobilový průmysl z výkonů české ekonomiky by bylo přímo smrtící. Zastavení importu ruského plynu k nám by znamenalo ohromný pokles výkonnosti českého hospodářství, statisíce či spíše miliony nezaměstnaných. A v domácnostech bychom museli sedět celou zimu v zimnících a příliš bychom se nezahřáli. Jen ti šťastnější z nás, kteří by topili uhlím anebo dřevem... Prostě, země by se vrátila ve svém vývoji o desítky let zpět.

Věřím, že větší část členů vlády chápe, že k tomuto drastickému kroku nesmí dojít.

Od 1. 5. požaduje Rusko od nikoliv přátelsky naladěných zemí platby v rublech. Špičky Evropské komise by se měly seznámit s kapacitními možnostmi rusko-čínských plynovodů, které již byly dokončeny (tedy alespoň na čínském území). Jeden z těchto plynovodů, ten menší, má kapacitu 135 mld. m3 za rok. Ten druhý, který perspektivně má vést z Číny ještě dále do Jižní Koreje a Japonska, je opravdu obří, neboť má mít přepravní kapacitu 1 bilionu m3 plynu.

Jinak řečeno, v případě, že budou uzavřeny kohouty s dodávkami plynu do zemí EU, oba dva plynovody kapacitně hravě zvládnou přepravit oněch cca 155 mld. m3 zemního plynu, které Gazprom dopravil loni z Ruska do Evropy.

Při všech diskusích, které jsou vedeny v českých médiích, se hovoří o náhradě ruského zemního plynu zkapalněným plynem (LNG) z USA, Austrálie, Kataru, Alžíru jako o hotové věci. Chybí maličkost. Vybudovat terminály v přístavech, vybudovat plynovody od těchto terminálů alespoň k těm stávajícím plynovodům a to bude stát nějaké peníze a nějaký čas.

A nikdo našim občanům neřekl, jaká bude cena LNG. Kolikrát dražší bude, nežli ten ruský zemní plyn. Mluví se o tom, že LNG je dražší třikrát až čtyřikrát než zemní plyn. Není vyloučeno, že jeho cena s ohledem na růst poptávky po něm ž ještě dále poroste. A to je potřeba českým občanům také otevřeně říci. Že sice nebudou již financovat Putina a jeho válku a vůbec Rusko (a nebudou tedy také platit Ukrajině transitní poplatky za přepravu plynu a ropy po jejím území), ale Rusko o nic nepřijde. Ten plyn prodá Číňanům a perspektivně také Indům, neboť v současné době je budován také plynovod z Ruska do Indie, na nějž by se měl připojit rovněž Pákistán.

Takže česká vláda dělá vše proto, aby naši občané platili podstatně více za plyn a energie, nežli platili dosud.

Dopady do české ekonomiky

ČNB už zveřejnila svůj upravený nejnovější odhad hospodářského růstu, podle kterého české hospodářství meziročně vzroste o 1,5%. Některé české banky jsou ještě pesimističtější než ČNB. Očekávají prakticky nulový hospodářský růst.

Bankéři jsou dle mého názoru povinně optimističtí. Já si mohu dovolit být realistický. Očekávám pokles českého hospodářství oproti roku 2021 nejméně o 2%. Pokud vláda počítala v kalkulacích příjmů státního rozpočtu s meziročním růstem HDP o 4%, při poklesu hospodářství o 2% by jí v příjmech státního rozpočtu chybělo cca 120 mld. Kč. Tento propad může zčásti snížit, pokud nechá bezuzdně řádit inflaci bez jakýchkoliv omezení a zásahů do cen. Mám na mysli zejména el. energii, plyn, ale také pohonné hmoty. Pak se zvýší i příjmy státu.

Vláda takto může získat do státního rozpočtu naopak navíc 50 – 70 mld. Kč „inflačních“ peněz. Ale vděčnost občanů, a to včetně podnikatelské sféry, si nezíská.

Prostě v zájmu České republiky je co nejrychlejší ukončení konfliktu na Ukrajině. Potravinářská komora varuje před růstem cen potravin o 25%. Obávám se, že takovýto meziroční nárůst cen potravin, je již realitou. A bohužel se nezastaví. Už v závěru minulého roku jsem varoval vládu a psal jsem o nutnosti zavedení zákazu vývozu potravinářské pšenice. Dnes můžeme říci, že veškerá úroda české pšenice (tedy ta budoucí, letošní) je již prodaná do zahraničí. A potravinářskou mouku budeme muset mlít z pšenice dovážené za světové ceny (tedy hodně vysoké). Neodvažuji si odhadovat kam až mohou vyskočit za této situace vysoké ceny mouky a razantně se navyšujících na el. energii a plyn, cena chleba, pečiva a dalších potravin. A vláda se tváří zcela bezstarostně.

Nechci připomínat ani 300 tisíc ukrajinských běženců na našem území. Je samozřejmě naší morální povinnosti se o tyto lidi v nouzi postarat. Ale je třeba si zároveň 6uvědomit, že to bude obrovský zásah do veřejných rozpočtů. Ministr financí, Stanjura, s 50 mld. odhadu těchto výdajů, se míjí s realitou. Obávám se, že do konce roku nás bude těch několik set tisíc příchozích z Ukrajiny, stát zhruba 100 mld. Kč. A to bude těžký zásah do výdajové části státního rozpočtu.

Ministr Bartoš fantazíruje o tom, jak se budou pro Ukrajince stavět desetitisíce bytů. Možná, že zná finanční zdroj, ze kterého se mohou byty stavět, ale zatím nemá legislativní nástroj, který by mu to umožnil. Ale kromě ukrajinských běženců jsou tady také desítky tisíc českých občanů, kteří marně a dlouhá léta čekají na nájemní komunální byt za přijatelné nájemné. Co budete dělat, pane ministře, s těmito svými(!) spoluobčany? Několik set tisíc ukrajinských běženců na našem území bude představovat silnou zátěž také pro všechny typy státem garantovaných služeb. Zdravotnictví, školství, sociální oblast, ale také dopravu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele