A na některé věci jde od lesa. Zejména na slibované úspory ve státním rozpočtu pro tento rok. Vláda zavedla rozpočtové provizorium, což znamená, že po celou dobu jeho trvání (nejspíše pak  nemůže být čerpáno ze státních peněz v položkách nových výdajů ani koruna… ). Ministr financí už naštěstí trochou slevuje ze svých stále ještě přehnaných představ o seškrtání výdajů státního rozpočtu na tento rok. Nejprve to bylo 130 mld. Kč škrtů. Pak 110 mld. Kč, delší dobu vydrželo 80 mld. Kč škrtů a teď už se mluví „jen“ o 60 mld. Kč.

Vláda zatím ústy svých ministrů deklaruje, že nenastanou škrty v investičních výdajích. To je jistě chvályhodné, ale je to také sdělení, že „úspory“ (spíš bych řekl tupé škrty) budou prováděny pouze z provozních výdajů státního rozpočtu. A těch provozních výdajů je necelých 20% z celkových výdajů státu. Tedy jinak řečeno, převedeno do absolutních čísel, jedná se maximálně o 400 mld. Kč. Z těch chce ale Stanjura plnou jednu pětinu zkrátit. Celý život jsem dělal rozpočty na firemní úrovni, na úrovni velkého města a regionu i na úrovni celostátní. Ale představu, že bych měl v dobře řízeném subjektu zkrátit pětinu jeho provozních výdajů, bych považoval za zcela nereálnou. Uvidíme, s čím za pár týdnů vyleze ministr financí, který ovšem k výkonu této, po premiérovi nejvýznamnější vládní funkce nemá žádnou kvalifikaci. Ale možná, že ministr Stanjura překvapí. Myslím si ale,  že překvapí spíše negativně.

Vláda zatím přišla s jistou redukcí mezd některých skupin veřejných zaměstnanců, a to včetně učitelů. Ti pochopitelně trpce nesou, že se jim nárůst mezd, slibovaný na 3%, snížil pro tento rok na 2%. To při očekávané inflaci cca 6% bude znamenat de facto pokles reálných mezd učitelů o 4%.