Agentury spolupracující s ČT – Data Collect a Kantar CZ – ve svých průzkumech posilují pozice obou pravostředových volebních bloků a naopak mám pocit, že poněkud podceňují možnosti těch „druhých“. Tedy hnutí ANO, SPD, komunistů a sociální demokracie.

S určitým zájmem jsem proto čekal na průzkum volebních preferencí, provedený agenturou SANEP, jejíž průzkumy vycházejí na české poměry z mimořádně velkých vzorků dotazovaných (v tomto případě je to téměř 15 tisíc). Přitom reprezentativní vzorek byl i tentokrát vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR podle údajů ČSÚ.

Průzkum agentury SANEP dává diametrálně odlišnou informaci o rozložení politických sil ve společnosti oproti výše zmiňovaným průzkumům „televizních agentur“.

Podle průzkumu agentury SANEP by obě pravostředové předvolební koalice v souhrnu atakovaly hranici necelých dvou pětin hlasů voličů. Konkrétně konzervativní koalice SPOLU 20% a 17,8% Piráti se STAN.

Na špici průzkumu je hnutí ANO s 25,7% preferencí.

Zajímavé ale jsou čtvrtá až osmá pozice v průzkumu. Tam se za sebou vyskládaly SPD s 10,3%, ČSSD s 5,9%, KSČM (5,1%) a Přísaha (4,9%). To tedy znamená, pokud bych bral do úvahy pouze strany, které by mohly získat počátkem září, kdy průzkum proběhl, více  než 5 % hlasů,  že populisté z SPD a obě levicové strany by v souhrnu získali více nežli konzervativní koalice SPOLU. Jinak řečeno, pravice by nebyla schopna získat ve sněmovně absolutní většinu mandátů. To je konec konců závěr, který vyplývá z většiny průzkumů, které jsou v poslední době zveřejňovány. A to s jedinou výjimkou, tou je dvojblok výzkumných agentur Kantar CZ a Data Collect. V těchto průzkumech vlastně jedna agentura svými výsledky vždy potvrzuje výsledky té druhé.

Jen tak pro zajímavost, v tomto průzkumu SANEPu, který byl proveden na mimořádně velkém vzorku lidí telefonickým dotazováním, by sociální demokracie získala 5,9% voličů, což je růst oproti předchozímu průzkumu, ve kterém získala méně, a sice 5% preferencí.

Zdá se tedy, že, alespoň podle agentury SANEP, je zde rostoucí trend podpory ČSSD. Tento závěr nechci přeceňovat, ale ani podceňovat, spíše ukázat, že jednoznačnost některých průzkumů jiných agentur ve vztahu k ČSSD stojí za zamyšlení.

V zářijovém průzkumu padají také volební preference obou pravostředových koalic. Koalice SPOLU by ztratila 1,3% a druhá pravostředová koalice Piráti se STAN by ztratili dokonce 2,9%. Opět opakuji, je to jeden průzkum, věci nelze přeceňovat a další průzkum provedený touto agenturou, ukáže na trend. Předpokládám, že sociální demokracie po zahájení své volební kampaně bude spíše posilovat, když neudělá nějaké výrazné politické chyby. Pokud jsem dobře informován a pokud se ČSSD v závěrečných třech týdnech volební kampaně bude držet základního scénáře, může kampaň ještě vygradovat v posledních čtrnácti dnech před volbami. To je období, které z hlediska významné části swingových voličů je podstatné pro rozhodnutí, komu dají ve volbách svůj hlas.

Sociální demokraté v Německou jsou příkladem

Když před necelým rokem vstoupil do hry o kancléřský úřad v Německu, jako hlavní kandidát sociální demokracie ve volbách do Bundestagu Olaf Scholz, byl vlastně vysmívaným kandidátem. Nikdo nebral vážně jeho vyjádření, že se chce stát spolkovým kancléřem. Sociální demokracie trčela v průzkumech někde kolem 15% a nejnadějnějšími stranami pro postavení budoucího německého kancléře se jevila CDU/CSU a Zelení. Zdá se ale, že kandidát CDU/CSU, která už 16 let je v Německu hlavní vládní silou, nebyl právě šťastnou volbou. Na vážnou dobu, která nastala s pandemií koronaviru, jež je v Německu stále ještě nepříjemným faktorem a z toho plynoucí finanční problémy jednotlivých Němců, jejich rodin a státu, je tento muž příliš žoviální a příliš bezbarvý. Kandidátka strany Zelených, Baerbocková, je sice krásná a vesměs skvěle se oblékající dáma, ale je na první pohled nezralá pro výkon jakékoliv řídící funkce, a to zejména funkce šéfa vlády nejsilnějšího státu EU.

O. Scholz je naopak možná nepříliš oblíbený ve vlastní straně, podobně jako tomu bylo v případě někdejšího soc. dem. kancléře Helmuta Schmidta, mimochodem také z Hamburku, ale má za sebou vlastně jen politické úspěchy. Vynikající starosta Hamburku, vládnoucí zastupitelstvu města s absolutní většinou, složenou jen z členů SPD, ale také výtečný ministr financí do nepohody, kterému každý věří, že se bude snažit snižovat odpovědně rozpočtové schodky státu,  a přitom nezapomene na obyčejné občany. Důsledky každé krize odnášejí totiž na svých bedrech nikoliv nejbohatší, ale lidé ze středních a nízkopříjmových vrstev.

SPD se díky této mimořádné osobnosti propracovala v průzkumech do pozice s odstupem nejsilnější německé strany. Čtrnáct dní před volbami by sociální demokraté mohli získat až 28% hlasů a CDU/CSU někde kolem 20%. Zelení se začali propadat na úroveň někde pod 15%. Ty, kteří se posmívali ještě před pár měsíci Scholzovi a sociální demokracii, už smích jistě přešel. Německá SPD tak v praxi předvedla, že je možné se dostat i ze zdánlivě zcela beznadějné situace. V politice je možné skoro všechno.

Myslím si, že pokud se ČSSD bude věnovat nejen marketingu, ale také trpělivé osobní kampani, jako to dělá v Praze Jana Maláčová, která je každý den ráno, nežli jde do práce na ministerstvo, mezi lidmi a rozdává propagační materiály, může překonat ve volbách i zatím poslední volební výsledek, kterého dosáhla ve sněmovních volbách před čtyřmi lety (7,2%). To se v tuto chvíli možná zdá velmi obtížné, ale určitě to není nemožné. O. Scholz ale předvedl, že i zdánlivě nemožné, je možné. A čeští sociální demokraté by si z toho měli vzít příklad.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele