Vypadá to, jako kdyby vláda Petra Fialy byla něco jako „Svatý Grál“. Jako monstrance, kterou bychom měli v dějinách tohoto národa oslavovat a ctít jako něco mimořádného a nedotknutelného. 

Pan redaktor si při té příležitosti vzpomněl na hlasování o nedůvěře vládě, které jsem vyvolal v březnu 2009 vůči Topolánkově vládě z důvodů machinací hlavního pobočníka, přítele a poradce premiéra Topolánka, Marka Dalíka.

Je zajímavé, že Malecký se naprosto neobtěžuje o důvodech tohoto hlasování o nedůvěře „něco“ napsat.

Představme si situaci, že by např. v Německu kancléř Scholz anebo spíše nějaký jeho fámulus, zavítal např. do redakce Süddeutsche Zeitung a dožadoval se nezveřejnění článku o údajném Scholzově daňovém problému, který teď německého kancléře trápí. Co by to znamenalo? Skandál a prakticky okamžitý odchod kancléře z funkce a velmi pravděpodobně i z veřejného života. U nás novináři většinou trpí amnézií, pokud jde o činy pravicových vlád a jejich kortešů.

Malecký píše přihlouple o tom, že jsem byl z výsledku hlasování o nedůvěře Topolánkově vládě nejvíce překvapen já. Je to mýtus pravicových novinářů, kteří tomu snad i věří. Do 101 skutečně počítat umím. A Topolánek, když vstupoval do půlroku evropského předsednictví, neměl za sebou parlamentní většinu. Přitom se choval jako politický dobrodruh, bez snahy dohodnout se na politických koncesích s opozicí.

Ještě pro jistotu připomenu, že jsem ihned po hlasování o nedůvěře, ve kterém Topolánkova vláda prohrála, nabídl, aby Topolánek dokončil evropské předsednictví s tím, že se svou vládou podá demisi až k 30. 6. 2009. Byl jsem odmítnut, neboť prakticky jedinou mou podmínkou pro tento postup byl můj požadavek, aby ve funkci ministra vnitra skončil Ivan Langer. To však Topolánek odmítl, neboť prý jen díky Langerovi prošel na listopadovém kongresu ODS 2008, znovu jako předseda ODS.

Psát o dnešní sociální demokracii velmi přezíravě se stalo módou dnešní české žurnalistiky. Bohužel vystupování Šmerdy, Petříčka a dalších, tomu nahrává. Ale sociální demokracie v březnu 2009 po krajských a senátních volbách byla nejsilnější politickou stranou v zemi. Psát o ní zpětně přezíravě, to už je prostě nevkusné, nechci použít horšího výrazu.

Zaslouží si vláda důvěru Poslanecké sněmovny?

Bohužel, ona ji matematicky má. A. Babiš, pokud chce vyvolat hlasování o nedůvěře této vládě, má silný důvod. Ukazuje se, že odviněný organizátor zločinecké skupiny šibalů na pražském magistrátu Redl, zřejmě tahal za nitky v hnutí STAN tak silně, že si prosadil svého člověka- s aktivní účastí ministra vnitra Rakušana – do čela jedné z českých zpravodajských služeb. Indicie jsou tak silné, že toto podezření lze považovat za nejen pravděpodobné, ale téměř jisté. Ve vyspělých demokraciích západní Evropy, po zveřejnění takovéhoto podezření o propojení s mafiánským prostředím (proč tedy vlastně odstoupil ministr Gazdík?) politikové, kteří jsou předmětem takové mediální kauzy, odcházejí z vládních funkcí. Většinou sami, jindy pod tlakem vlastní strany anebo pod tlakem koaličního partnera či partnerů. V naší pětičlenné vládní koalici takováto očistná procedura neexistuje.

Protinárodní vláda

Ještě více nežli údajné propojení mafiánského charakteru jednoho z klíčových členů vlády, bych vládě vyčítal její politiku. Vezmu příklady z posledních dnů:

1. V denním tisku byl zveřejněn údajný návrh vyhlášky, podle které by čeští občané měli v zimě žít v málo temperovaných bytech a na málo temperovaných pracovištích. Vláda podle mě zkusila lakmusový papírek, aby zjistila, jaký bude případný odpor ve společnosti. Česká společnost je ovšem zatím poněkud mrákotná, možná také z toho důvodu, že zima je daleko a prázdniny se musí využít pěkně naplno. Takže společenský odpor veškerý žádný. Sociální demokracie z roku 1990 – 1998, resp. 2005 – 2010, která hájila zájmy obyčejných lidí, už v této podobě neexistuje. Komunistická strana je neviditelná, jako by vstoupila do ilegality. A tak uvidíme, co dokážou obě dvě parlamentní opoziční strany – hnutí ANO a SPD. Početní poměry ve sněmovně skoro vylučují, aby vláda byla při hlasování o nedůvěře poražena.

2. Vláda chce u cca 3 milionů účastníků stavebního spoření snížit příspěvky státu tak, že se toto spoření stane impotentním nástrojem v oblasti bytové politiky. Vláda chce takto ušetřit 4 mld. Kč. Co na tom, že Fialova vláda nebyla schopna přijít ani s nástinem toho, jak bude řešit problematiku nájemního bydlení, resp. výstavby nových nájemních bytů. Česko se potácí v bytové krizi, která byla ještě zesílena příchodem movitých Ukrajinců, kteří získali drahé nájmy bytů od českých vlastníků domů a v řadě případů vytěsnili z bytů české občany.

Na druhé straně vláda chce koupit klumprcajky – drony (podobné, modernější vyrábí i česká firma) z Izraele za více než 1 mld. korun. Chce za desítky miliard korun koupit americké Phantomy a německé tanky za další desítky mld. korun atd..

Prostě, vláda nezná soudnost. Na vlastním lidu chce šetřit a zahraničním zbrojařským koncernům chce přihrát tučné zakázky. Další setrvání vlády v úřadu bude téměř nesnesitelné. Je dobře, že hnutí ANO chce vyvolat hlasování o nedůvěře a říci národu všechny hříchy této vlády za poměrně krátké období od jejího vzniku. Tím bude zahájena ostrá volební kampaň k doplňovacím senátním a komunálním volbám. Hnutí ANO a SPD převezmou strategickou iniciativu. I když lze předpokládat, že jejich pokus o vyvolání hlasování nedůvěře vládě nebude úspěšný. Výsledek voleb, které se uskuteční za měsíc, však napoví mnohé o další existenci současné vlády.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele