Nemá smysl příliš se zabývat jednotlivými nesmysly, obsaženými v chaotických opatřeních, které vláda dala dohromady a nazvala je „konsolidační balíček“. Tento paket opatření má zásadním způsobem zasáhnout legislativu země, neboť následně vyžaduje změnu více než 60 návazných zákonů.

Mezi opatřeními se prakticky neobjevuje ani náznakem progresivní zdanění. Přitom je zřejmé, že firmy oligopolního charakteru, které ovládají svůj segment trhu (banky, energetické firmy, obchodní řetězce ad.), dosahují mimořádně vysokých zisků. Tak např. banky vytřepaly v loňském roce z malých a středních českých firem, obyčejných občanů a živnostníků v souhrnu přes 100 miliard korun zisku. Většina těchto peněz bude převedena na konta mateřských společností těchto bank v zahraničí. Posílí tak ekonomiky řady mnohem vyspělejších zemí, nežli je ta česká (Francie, Belgie, Rakousko, Itálie ad.). Podobné je to u obchodních řetězců. V některých letech došlo k převodu více než 300 miliard korun dividend od českých firem do zahraničí. To je mnohonásobně více, nežli kolik ČR dostává v čisté pozici z evropských fondů.

Dá se tedy říci, že tato politika, tolerovaná Evropskou unií i vládou, vede k dalšímu prohlubování rozdílů v ekonomické úrovni mezi naší republikou a státy západní Evropy. Přitom v zásadě je, podle určité evropské směrnice, možné zřídit mimořádnou daň z dividend, odváděných do zahraničí. Vyžadovalo by to však také změnit smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Některé smlouvy jsou na to určitě zralé, ba přezrálé. Tato smlouva například s Německem je ještě z komunistických časů, z roku 1986…