Vzpomenete si na dobu, kdy Evropa žila státním dluhem Řecka? Měl ohrožovat měnovou stabilitu celé unie a eura. Řecko má asi deset milionů obyvatel a jeho ekonomika nikdy nepatřila k tahounům Evropy. Je to krásná turistická destinace a místo produkce vynikajících potravin a země rejdařů a obchodních flotil.

Půjčovali si astronomické sumy především na nákup zbraňových systémů. Hodně z toho nakupovali v Německu, které jim současně taky na to půjčovalo. Už v době půjček bylo jasné, že Řecko nikdy tyto půjčky nebude schopno splatit, vzhledem ke svému dlouhodobému ekonomickému výkonu.

Za pár let pak najednou objevili to, co všichni od začátku věděli, tedy Řecko nemá na splácení půjček a asi zbankrotuje. Nastaly roky hrátek, kdy se v Řecku snižovaly platy a debatovalo se o důchodech, někteří němečtí politici sondovali, zda by za půjčené peníze nedostali třeba pár řeckých ostrovů. V Řecku se konaly bouřlivé demonstrace. U nás se vedly debaty o tom, že přijetí eura znamená splácení řeckého dluhu. Jiní tvrdili, že ten budeme platit tak jako tak, protože jsme v EU. Především ODS s Kalouskem strašili lidi, že zvyšování platů a důchodů nás zavedou do řecké dluhové pasti. Prostě to zneužili k obalamucení českých lidí před volbami.

Dnes se v EU jedná o přijetí Ukrajiny. Země, která měla před válkou nějakých čtyřicet milionů obyvatel a rozlohu větší, než největší země EU. Jde o zemi, která už dva roky žije pouze z darů a půjček kolektivního Západu. Bez nás by neměli na platy státních zaměstnanců, na důchody a o nákladech na válku ani nemluvě.

Půjčky není schopna splácet a dostává stále další a další. Ať skončí válka jakkoli, půjde o zemi s velice nízkou hustotou obyvatel, kdy obrovská část práceschopných lidí bude v zahraničí nebo invalidní. Odhady hovoří o poklesu počtu obyvatel o mnoho milionů.

Bude mít nepředstavitelné dluhy, kdy z nich nebude schopna splácet ani symbolické úroky. Její největší bohatství je úrodná půda a nějaké nerostné zdroje. Dnes to vypadá, že většina toho je už prodána, nebo k prodeji rezervována pro nadnárodní korporace. Ty narazí na extrémní nedostatek pracovní síly. V té souvislosti se nabízí otázka, zda EU nakonec nechce na Ukrajinu třeba odsunout většinu migrantů z Afriky a Blízkého východu. Mezi nimi je sice jen tak asi deset procent ochotných dlouhodobě pracovat ve výrobní sféře, ale na Ukrajině bude místa více než dost, aby se jich tu pár milionů ztratilo. Spekulace? Snad…

Problémy Řecka byly dlouhou dobu médii i politiky prezentovány jako závažné a ohrožující nás všechny. Co by se mělo v této souvislosti říkat o Ukrajině, kterou by už dnes naše vláda ráda viděla v EU?

Dnes se za největší problém pokládá velikost území, které po válce zůstane Rusku. To vůbec není největší problém běžných Ukrajinců, a už vůbec ne náš. Největším problémem budou příští desítky let, kdy se Ukrajinci propadnou do nepředstavitelné chudoby. Chudnoucí střední třídě v zemích EU se nařídí, aby byla s nimi solidární. Spolu s upadající ekonomikou, způsobenou Green dealem a podporou války, vytvoříme třaskavou společenskou směs, připomínající život mas ve Výmarské republice.

Prvním krokem, aby to tak nedopadlo, je, že se pokusíme změnit složení Evropského parlamentu. Je to to nejmenší, co může každý z nás udělat.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele