Pár dní poté vystoupila v médiích, které obvykle bývají ve velmi dobrých vztazích s pány Pokorným (osobní přítel B. Sobotky) a Růžičkou z firmy Bison & Rose, moje budoucí bývalá žena se závažnými obviněními. Kriminalizující  lži, které na mě má budoucí bývalá žena nakydala, mě provázely celou volební kampaní a zcela zničily mé vyhlídky na zvolení.

Zhruba dva měsíce po volbách, ve kterých jsem zcela propadl, se v médiích krátce  objevila zpráva, že policie prověřovala mé příjmy a nic závadného nezjistila. Jak říká klasik: „Byla to sice lež, ale zabrala“. Samozřejmě, že před podáním mé kandidatury do Senátu se sobotkovské předsednictvo ČSSD velmi snažilo  mou kandidaturu buď zcela znemožnit, anebo ji alespoň narušit. To mě  trochu zamrzelo, neboť  jsem chtěl straně, která byla a je ve stavu polorozpadu, celkem idealisticky pomoci.

Po svém příchodu do Ostravy jsem ale zjistil, že to bude velmi obtížná mise. A to ještě nevystoupila v médiích má budoucí bývalá žena. Politické pozice ČSSD v kdysi „jejím“ městě – Ostravě - totiž byly zcela poničeny.

Tak za prvé, sociální demokracie v Ostravě byla naprosto rozhádaná. Voliči ale nemají rádi rozhádané strany. Čtyři roky před tím, před komunálními volbami v roce 2014, ostravská ČSSD dopustila zničení velmi úspěšného ostravského primátora Kajnara. Ten byl po osm let primátorem, vyhrál dvoje volby a byl schopen vyhrát i ty další. Na jeho místo, za tupého přihlížení vedení strany včetně Sobotky a Zaorálka, byl dosazen jako lídr ctižádostivý jedinec, který stranu přivedl k druhému místu v komunálních volbách za hnutím ANO. A během roku následujícím po volbách, protože se mu nechtělo čekat na další volby, ve kterých by přesvědčil (možná) voliče, připravil radniční puč proti tehdejšímu a současnému primátorovi Ostravy.

Puč dopadl pochopitelně fiaskem a sociální demokraté ztratili pozice v radě města, byli z ní potupně vyhozeni a ještě získali ve veřejnosti cejch podrazáků. A pak už to šlo šupem. Ctižádostivý jedinec po čase odešel sám  ze strany.

Za další, obraz strany v Ostravě tak, jak jsem to slyšel od voličů na ulicích, protože jsem byl po pět týdnů vlastně trvale mezi nimi, byl zcela zničen v důsledku sobotkovské politiky. Voliči kromě toho mluvili o zašantročení bytů OKD, o podezřelých přátelích bývalého hejtmana za ČSSD Nováka, o rozhádanosti sociální demokracie atd… Velká část lidí mně přiznávala, že v minulosti volila sociální demokracii. Ale to prý byla jiná politika a dnes raději volí „velkého vůdce“, který dokáže všechno zařídit. "Dokonce i ten chodník u nás v ulici teď udělali"..., jak mně to řekl jeden bývalý volič ČSSD.

Prostě „velkému vůdci“ byly přisuzovány lidmi přímo mytické vlastnosti. Řada bývalých voličů ČSSD mně také  sdělila, že k volbám prostě nepůjdou, protože  nechtějí volit sociální demokracii a jinou stranu na obzoru nevidí.

Obraz sociální demokracie v Ostravě, která kdysi byla pilířem celé strany, byl tedy v předešlých letech rozbit na padrť. Pokud se dnes lidé kolem jednoho z velkých viníků této situace, ministra Lubomíra Zaorálka, snaží provést čistku v ostravské organizaci ČSSD, je to skandální. Chtít zrušit sedmnáct místních organizací ČSSD v Ostravě s téměř třemi sty členy a ponechat si devět organizací a sto dvacet dva členů, je prostě čistka. Zatím ve stádiu pokusu, neboť tento návrh krajských bafuňářů má v pátek posvětit předsednictvo strany.

A protože předsednictvo  strany si stále zachovává sobotkovského ducha, nepochybuji o tom, že nepohodlní členové budou ze strany vlastně  vyhozeni. L. Zaorálek bude jistě pokrytecky říkat, že pokud někdo z oněch téměř tří set členů bude chtít ve straně zůstat, bude si moci požádat o potvrzení svého členství některou ze zbývajících místních organizací.

Znamená to v zásadě jediné, nepohodlní členové a funkcionáři prostě nebudou akceptováni. A řada z nich ani nebude mít odvahu si o potvrzení svého členství požádat své dosavadní  politické soupere. Pokud L. Zaorálek a spol. říkají, že tuto čistku dělají proto, že tyto organizace a členové, kteří jsou navrženi k eliminaci, se nepoučili z kolosální volební prohry před rokem a neprojevili účinnou lítost, tak je to  velmi pokrytecké.

Luboš Zaorálek byl dlouholetým pilířem Sobotkova vedení ČSSD, lídrem volební kampaně pro volby do sněmovny v roce 2017 a přesto se před pár týdny stal ministrem kultury. Prostě prohrál, co se dalo a teď se chce ještě čistkou zbavit svých politických odpůrců. To je sobotkovská politika dovedená k naprosté „dokonalosti“. Sobotka likvidací nepohodlných anebo těch, které považoval za politické konkurenty,  udělal ze strany politický úhor.

Bude-li ČSSD i na místní úrovni pokračovat v této  neblahé  politice likvidace členů s jinými názory,  změní se z úhoru  v politický hřbitov.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele