Prostě politika a diplomacie v určitém okamžiku selhaly a věci se daly do pohybu válečnou cestou. Nechci se příliš zabývat tím, jestli je prezident Putin šílenec a jeho spolupracovníci partou pretoriánů, která jen přisazuje a stupňuje problémy, jež on vytváří. Alespoň takový obraz se objevil v posledních dvou dnech v českých mainstreamových médiích. V tuhle chvíli nemá ani smysl dělat hlubší rozbory nastalé situace, hledat příčiny, ani hledat cesty ze současné krize. Tolik informací o situaci nemám.

Jednalo se celou řadu týdnů o možném kompromisu mezi Ruskem a Západem a věci se vůbec neposunovaly. Nikdo neměl zájem udělat kompromisní řešení, nabídnout druhé straně kompromisní, rozumné východisko.

Dnes se zdá být jisté, že Rusko vojensky ovládne ruskojazyčné regiony Luhansk a Doněck na východě Ukrajiny. A možná bude v pokušení jít dál. Možná po řeku Dněpr a možná až na samotné hranice Ukrajiny.

Chci se spíše zaměřit na ekonomické aspekty současné situace. V předchozích týdnech při komentářích různých "kremlologů" typu Dvořáka, oblíbeného to spíkra ČT, a podobných lidí, mi vstávaly hrůzou vlasy na hlavě. Rusko prý je ekonomicky rozvrácené, vratké, jen do něj fouknout a zhroutí se jako domeček z karet. Teď už se tu a tam objevuje i v českém mainstreamovém tisku informace o tom, že devizové rezervy Ruska jsou přes 600 mld. dolarů a díky růstu cen plynu, ropy, ale také pšenice, jíž Rusko vyváží každoročně 25 – 30 milionů tun, se tyto devizové rezervy Ruska dále zvyšují. Státní dluh Ruska je na úrovni 18% HDP. Jinak řečeno, pokud by Rusko ze svých rezerv a z  dalších rezerv uložených v Ruské národní bance, zaplatilo své zahraniční závazky, ještě stále by mu obrovské sumy devizových rezerv zůstávaly... Toť fakta.

Ruská armáda, jak se zdá, se v konfliktech, jichž se zúčastnila v posledních letech (Sýrie a předtím na Kavkaze) mnohému naučila. Je to akceschopná armáda, kterou nelze v žádném případě podceňovat, ale která je pochopitelně násobně slabší, nežli jsou ve svém souhrnu armády zemí NATO.