Za necelý rok se mají uskutečnit volby do britské Dolní sněmovny a premiér, jemuž klesá popularita a který prohrává volby, je balastním závažím, které drží balon konzervativní strany u země a brání mu vzlétnout do výšin.  Johnsonovi klesla popularita ve srovnání s jeho protějškem, vůdcem labouristů K. Starmerem, klesla a i když v minulosti premiér prokázal, že je schopen se dostat ze složitých politických situací, tentokrát už mu jde o holý politický život.

Ve svém projevu před včerejším hlasováním o důvěře poslanců konzervativní strany hovořil Johnson, že již příští týden představí nový plán hospodářského oživení. Slíbil také vládním poslancům, že pokud zůstane ve funkci, dojde na snížení daní. To by samozřejmě před volbami mohlo mít velmi pozitivní účinek na veřejné mínění.

Labouristé ovšem vedou nad konzervativci o několik procentních bodů, ale volební modely, které byly zpracovány ihned po komunálních volbách, anticipují budoucí poměrně složitý vývoj.

Labouristé by dnes patrně po nových volbách nebyli schopni podle těchto odhadů dosáhnout absolutní většiny poslanců ve sněmovně, ale získali by premiérství, coby nejsilnější strana, utvořením menšinové vlády s podporou Skotské národní strany. Anebo dokonce s účastí Skotské národní strany ve vládě. Úvahy o tom, co by to znamenalo pro Velkou Británii, jsou ovšem na jiné téma.

Velká část konzervativních poslanců vidí potřebu změnit šéfa strany s určitým časovým odstupem od mezního termínu, který je dán pro vyvolání nových voleb do poslanecké sněmovny (květen 2023). Tak by se mohl nový šéf strany a vlády toryů šířeji zapsat do povědomí britské veřejnosti.

B. Johnson se od listopadu minulého roku potýká se skandálem známým jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních blízkých spolupracovníků premiéra v jeho sídle v Downing Street 10 v době, kdy Británie čelila přísnému koronavirovému lockdownu. Pro část poslanců konzervativní strany je ovšem tato Partygate samozřejmě pouhou záminkou v jejich tlaku na odvolání premiéra.

Pro premiérův odchod z funkce šéfa vlády se vyjádřilo na večerní schůzi poslaneckého klubu toryů 148 poslanců a naopak jej podpořilo 211 poslanců. Podpora premiéra ve vlastním politickém klubu je tedy na úrovni necelých tří pětin členů tohoto klubu.

Na stránkách britských deníků se otevřeně spekuluje o Johnsonově politickém konci ve funkci premiéra. Ale jak to napsal např. The Herald v titulku na hlavní straně „Zraněný a oslabený, ale Johnson slibuje, že zůstane ve funkci“. Jiné britské noviny píší o poraženém vítězi a další o Pyrrhově vítězství.

V každém případě není pozice Johnsona komfortní a konzervativní strana bude hledat v příštích měsících jeho nástupce, který by ji vedl do parlamentních voleb.

Johnson pochopitelně ve svém včerejší řeči vyzdvihoval některé úspěchy své vlády, kam vedle rychlé distribuce protikoronavirových vakcín zařadil i odpověď na ruskou agresi na Ukrajině.

Právě masivními dodávkami moderních zbraní na Ukrajinu se Johnson pokusil prokázat schopnost silného vedení.

V každém případě podle pravidel poslaneckého klubu konzervativců je teď premiér 12 měsíců chráněný před opakováním obdobného hlasování. Nicméně předpokládám, že velmi pravděpodobně k pokusu o definitivní „sestřelení“ Johnsona z funkce premiéra dojde ve stranických grémiích po prázdninách.

Johnson je tedy pomalu na odchodu z funkce v situaci, kdy svou politikou dokázal odcizit Velké Británii i určitou část protestantské většiny obyvatel Severního Irska. Severoirský parlament tak dnes tvoří většinově příznivci spojení Svobodného a Severního Irska v jeden stát.

Samozřejmě, že stále trvají po odchodu Británie z EU ještě zvýrazněné, tlaky Skotů na uspořádání nového referenda o nezávislosti Skotska.

Zdá se, alespoň z vnějšího pohledu, že Johnson po sobě zanechá po svém odchodu z úřadu premiéra více problémů, nežli je zdrávo, což zkomplikuje život i jeho nástupci.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele