A věřím, že vláda již ke čtvrtému pokusu o podání tohoto návrhu nepřistoupí. Šéf BIS prostě akceptoval ve vztahu k čínské firmě Huawei americký pohled na tuto firmu, jejímž cílem je zřejmě vyřadit Huawei z nejrůznějších výběrových řízení na elektronizaci státní správy v zemích spojenců USA, včetně České republiky. Některé země toto jasně odmítly, jiné jen zdvořile. Pan Koudelka ale postavil vládu a vysoké instituce státní správy v ČR před hotovou věc. V zásadě se nedalo v první chvíli nic namítnout. Koudelka se v zásadě zachoval jako agent cizí, byť spřátelené mocnosti, jejíž zájmy zejména v některých obchodních otázkách ovšem můžou být zcela jiné než zájmy naší země. Tolik tedy k ocenění odvahy prezidenta republiky.

Co mně ovšem vadí, je prezidentův sklon k militarizaci státu. Je škoda, že prezident republiky, který se zúčastnil před pár lety summitu NATO v Irsku, souhlasil na základě mandátu vlády B. Sobotky s navýšením vojenských výdajů státu až do výše 2% HDP. Česká republika se ústy svých zástupců nyní vyjadřuje, že tento „závazek“ dodrží do roku 2023. To ve svých důsledcích bude znamenat, každý rok nesmyslně navyšovat rozpočet na obranu ve výši 10 – 12 mld. Kč ve státním rozpočtu. A samozřejmě, že tyto peníze budou chybět ve školství, ve zdravotnictví, v sociální oblasti, ve výdajích na vědu a výzkum atd.. Je potřeba vidět, že tyto peníze půjdou vesměs na účty zahraničních, zejména amerických zbrojařských koncernů, které budou mít velikou pastvu ba přímo žranici.

Důsledkem bude to, že například Německo bude mít poprvé od konce II. světové války vyšší rozpočet na obranu nežli Rusko. A tomu se sami Němci brání. Strašení ruskou a čínskou hrozbou je naprosto nepřiměřené. Česká politická reprezentace by se rychle měla vzpamatovat a očekával bych to v prvé řadě od prezidenta. Toto je špatný závazek a měl by být revidován. Čekat na to, že se do čela Spojených států dostane na pozici prezidenta za necelý rok a půl někdo jiný nežli nevypočitatelný D. Trump, snažící se zajistit šťavnaté výdaje pro americké zbrojařské koncerny, nedává žádnou jistotu na změnu. Je potřeba se vrátit k rozumným a realistickým vyjádřením nejvýznamnějších představitelů EU, kteří na samém počátku uplatňování Trumpových požadavků, upozorňovali na jeho nepřiměřenost.

Vojenské výdaje evropských (nemluvě o USA se 700 mld. $ zbrojních výdajů ročně) členů NATO vysoce převyšují ruské vojenské výdaje, vlastně násobně je převyšují. Vojenské výdaje Francie jsou vyšší než výdaje Ruska a také Velká Británie má vojenské výdaje ne o příliš nižší než Rusko.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele