Sobotkova a Babišova vláda postupně snižovaly schodky státního rozpočtu a v několika letech v období 2014 – 2019 byl státní rozpočet dokonce s přebytkem. To se pochopitelně změnilo v roce 2020, kdy se objevila pandemie, která vlastně zasáhla hospodaření státu lockdownem. To na jedné straně generovalo nové a vysoké výdaje státu na udržení zaměstnanosti a udržení existence stovek a tisíců firem a živností. Na druhé straně byl ale daňový výnos a tedy i příjmy státního rozpočtu podstatně nižší než obvykle.

V tomto roce se bude schodek státního rozpočtu bude pohybovat kolem 400 mld. korun. Je to neslýchaně vysoké číslo, ale ČR, pokud jde o vývoj deficitu státu, není v nastalé situaci ve světě výjimečná. Tedy myslím mezi zeměmi s vyspělou ekonomikou.

Dokonce i státy známé svou vysokou rozpočtovou odpovědností, jako je Německo či Švédsko, musely změnit přístup ke svému státnímu rozpočtu a propadly se z přebytkového hospodaření do hospodaření deficitního.

Ale dříve nebo později budou muset všechny státy, včetně České republiky, konsolidovat své státní rozpočty. Budou muset snižovat schodky a v přiměřeném čase několika let se dobrat k vyrovnanému rozpočtu. Myslím, že by na to mělo stačit jedno volební období. Jedno volební období, rozpočtově odpovědná vláda a plně kvalifikovaný ministr financí.

K tomu, aby se snižovaly schodky státního rozpočtu není ovšem možné vědomě zatěžovat státní rozpočet dalšími přebujelými výdaji, rozpočtovou rozmařilostí. V té se kupodivu neliší všechny pravostředové strany od např. Přísahy.

Všechny tyto strany se dožadují razantního navyšování zbrojních výdajů během několika let až do výše 2% HDP. To by ale znamenalo v příštích letech každoročně navyšovat státní rozpočet v položce ministerstva obrany  o desítky mld. korun (v příštím roce MO bude v rozpočtu disponovat 92 mld. Kč).

Zdá se ale, že zbraňové systémy a zbraně, které lifrují s velkou láskou jednotlivým státům NATO zejména americké a vůbec zahraniční zbrojařské koncerny, jsou v mnoha směrech k ničemu v boji s odhodlaným protivníkem jako je např. Talibán. Tyto finančně supernáročné zbraně a zbraňové systémy jsou k ničemu také při boji s mezinárodním terorismem. Asi to chce přehodnotit vojenské doktríny zemí NATO, celkový přístup NATO ke světu. Zásadní k řešení je otázka, zda má NATO být po boku USA světovým četníkem. Zda o to vůbec někdo ve světě stojí. No, a pokud se budou razantně navyšovat zbrojní výdaje, jak to chce v každoročních státních rozpočtech pravice, Přísaha a vlastně i hnutí ANO (byť to v mírnější podobě), nebude tolik peněz na rozvoj školství, zdravotnictví, vědy a výzkumu atd.

Koalice SPOLU, jejíž členské strany ODS, TOP 09 i lidovci, tak rády žvaní o rozpočtové odpovědnosti, se nebojí před volbami sáhnout ani do arsenálu demagogie. Chtějí zcela zrušit 15% sazbu DPH, kterou jsou zatěžovány potraviny (významná část z nich) a přesunout takto zatím zdaňované zboží do nižší, desetiprocentní sazby DPH.

Připomenu jen, že v době vlády, kterou jsem vedl, tedy na konci roku 2006, dosahovala snížená sazba DPH (vesměs na potraviny) ve výši pouhých 5%. A zvýšená sazba DPH pouhopouhých 10%. Daňová reforma, prosazená Topolánkovou vládou, v níž byly zastoupeny z dnešních stran ODS, KDU-ČSL a prostřednictvím Kalouska a Schwarzenberga také TOP 09, znamenala snížení daňových sazeb u daně z příjmu pro nejbohatší a příjmově nejsilnější občany a také odstranění daňové progrese ve firemním sektoru. A aby alespoň z části vyrovnala v důsledku toho vzniklé daňové výpadky, prosadila tato vláda, počínaje rokem 2008, zvýšení sazeb DPH, což se týkalo také potravin. Dnes chce jít tato koalice a v ní zastoupené strany opačným směrem. To, že to může znamenat výpadek desítek mld. korun, je jim srdečně jedno. Mluví o tom, že kompenzují tento výpadek údajnou úsporou při snižování státních úředníků o 13%.

Takový návrh mohou udělat jen lidé, kteří o chodu státní správy vědí jen málo. Státní úředníci jsou vesměs specializovaní pracovníci, kteří jsou vyškoleni pro druh práce, který v soukromém sektoru nenalézá uplatnění. Jinak řečeno, ze státní správy vyhození zaměstnanci půjdou rovnou na Úřad práce a řada z nich jen rozšíří řady nezaměstnaných. A to k tíži výdajů státu. Agendy, které na ministerstvech, resp. obecně v centrálních a jiných státních úřadech tito lidé opustí, nebudou vykonávány anebo budou zajištěny jen chabě. Tito lidé by odešli ze státní správy i se svými znalostmi a dovednostmi. Ani z praktických důvodů to žádná velká trefa také nebude, neboť to může přinést úspory (pokud to vůbec nějaké přinese) tak 2 – 3 mld. korun. Takže na jedné straně nám koalice SPOLU zařídí, pokud se, nedej bože, dostane do vlády (což naštěstí nehrozí takovou měrou jako třeba v únoru t. r.), výpadek ve státním rozpočtu v řádech desítek mld. korun, bude tvrdě trvat na navyšování zbytných vojenských výdajů o desítky mld. korun. A ušetří za úředníky, které vyhodí z centrálních úřadů v jednotkách mld. korun.

Ukazuje se, že v řadách koalice SPOLU kromě ekonomických kutilů typu Skopečka, není žádný skutečný národohospodář, který by se v nastalé situaci, kdy je potřeba se vážně zamyslet nad konsolidací veřejných financí, chtěl chovat odpovědně.

Chiméry o tom, že už vznik vlády s účastí pravice bude znamenat mimořádně vysoký nárůst HDP v příštích letech, což pokryje bohatě díry ve státním rozpočtu, jsou pohádky pro hlupáky, kteří tomu snad chtějí věřit. Za posledních vlád pravice v letech 2007 – 2013 došlo dvakrát k hospodářské recesi. Tedy vláda pravice proslula, coby vláda vysokých deficitů a hospodářského poklesu. A teď se chce chovat pravice úplně stejně neodpovědným způsobem, jako to dělala za svých dvou posledních vlád.

Jiří Paroubek