Poté, co se agentura Kantar CZ pustila - podle mého názoru do jisté politizace volebních preferencí. Možná v zájmu určitých politických záměrů ČT. Řekl bych, že z  tradičních agentur je momentálně nejpřesnější.

Pokud jde o termín "tradiční agentury", tím mám na mysli na trhu dlouhodobě působící agentury provádějící sběr informací od respondentů tradičním způsobem. Samozřejmě, solidní přesnost vykazuje také agentura SANEP, u které nedochází k významnějším a nepochopitelným výkyvům v odhadech.

Podle volebního modelu agentury STEM by nejsilnější politickou formací v dubnu byla (průzkum proběhl ve dnech 7. – 13. 4. 2021) předvolební koalice Pirátů a STAN s téměř 28% podpory (27,9%).

V této souvislosti je zajímavý zejména vzestup hnutí STAN, jehož podpora by se, pokud by kandidovalo samostatně, zvýšila meziročně o více než 6%: Nyní by STAN získal 11% voličů, když ještě v březnu 2020 ho podporovalo jen 5,7% voličů.

Dá se říci, že STAN je tedy skokanem roku, alespoň pokud jde o jeho volební preference. Voliči v jeho případě vnímají, že se dostal z „pásma sestupu“ (kolem 5%) do bezpečného pásma "středu tabulky", takže jejich hlas již nebude ztracený.

Slušný nárůst podpory meziročně zaznamenali samostatně také Piráti. Ve stejném období o něco více než o 3% preferencí.

Naopak hnutí ANO A. Babiše je momentálně na sestupu. Podle dubnového průzkumu agentury STEM by získalo 24% hlasů. Záměrně používám slovo „momentálně“. Pokud se vládě podaří překonat jistou chaotičnost v očkování vakcínami proti covid-19, způsobenou – jak všichni doufáme – jen přechodným nedostatkem vakcín, může se podařit volební preference hnutí ANO, ale také sociální demokracie oživit. Pokud je pravda to, co říká premiér, že do půli roku bude naočkováno 5,5 milionů našich spoluobčanů (neupřesňuje už, zda jednou či dvěma dávkami) a pokud do konce srpna budou naočkováni všichni, kdo o to mají zájem, dojde s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou k poklesu počtu nově nemocných, vážně nemocných na covid-19 i  počtu zemřelých. Země se několik týdnů před volbami může vrátit k normálu. Myslím, že voliči mohou reagovat na tento vývoj podobně jako je tomu ve Velké Británii. V této zemi, po katastrofálním průběhu pandemie v loňském roce, se ujali na konci roku 2020 vedení ve volebních preferencích opoziční labouristé. Toto vedení o několik procentních bodů trvalo ještě počátkem ledna. Jakmile se ale rozběhla mašinérie očkování podle vakcinačního plánu britské vlády, došlo během čtrnácti dníi k úplnému zvratu ve volebních preferencích. A dnes vedou vládní konzervativci rozdílem, podle jednotlivých agentur, mezi 7 – 10% volebních preferencí.

Pokud ovšem A. Babiš uvěřil ve věci  dodávek vakcín od západních farmaceutických firem pohádkám a mystifikuje optimistickými čísly veřejnost, ve sněmovních volbách spláče nad výdělkem.

Bohužel, na rozdíl od Německa, které avizuje nákup 30 milionů vakcín Sputnik V v období červen až srpen t.r., naše vláda reálnou možnost obrátit se na Rusko pro dodávky potřebných vakcín s ohledem na vyostřené vzájemné vztahy momentálně příliš nemá.

Na třetím místě, pokud jde o vývoj dubnových preferencí, je konzervativní koalice SPOLU. Ta by ve volbách v dubnu získala 16,6%.

Zajímavý je vývoj preferencí jednotlivých stran této koalice. KDU-ČSL, pokud by kandidovala samostatně, by získala jen 3,5% hlasů. Zaostala by tak o 2% za svými volebními preferencemi z března minulého roku. TOP 09 si účastí v koalici procentuálně nepomohla, protože by získala loni 4,3% a letos 4,1%. Lze ale říci, že bez účasti v koalici SPOLU by tato strana v příští sněmovně již nebyla zastoupena. Ovšem ten, kdo na této koalici nesporně nevydělal, je ODS. Před rokem by získala téměř 12% hlasů a nyní necelých 9%. Je to zajímavé, že právě ODS ztrácí. A to v době, kdy se chtěla stát lídrem pravice. Prostě koalice s dvěma pravicovými subjekty ji připravila o dynamiku. Naopak jako dynamické společenství v pravém středu je vnímána koalice Pirátů a hnutí STAN.

Na dalším místě v přehledu volebních preferencí je s 12,8% Okamurova SPD. Je to, alespoň podle STEM, od voleb na podzim roku 2017 nejlepší výkon Okamurovy strany. Okamura postupuje politicky, možná intuitivně, ale z hlediska výběru témat a postojů k hlavním tématům dne, většinou velmi dobře. Tím neříkám, že s jeho postupy souhlasím. Také nyní, při krizi v rusko-českých vztazích,  se zaměřuje intuitivně na rusofilské voliče, tedy tradiční voliče levice. Ti vedle komunistů volili v předchozích volbách buď hnutí ANO anebo sociální demokracii. Uvidíme, jak právě tato záležitost bude působit v těch příštích měsících na rozhodování voličů koho volit.

Podle agentury STEM by na solidních 7% ve volbách, tedy v podstatě na svém volebním výsledku před třemi lety, mohla skončit sociální demokracie. Zdá se, že strana překonala nejkritičtější dobu ve svých preferencích, kdy v prosinci a únoru zaznamenávala výsledky mírně přes 4%. Samozřejmě určitou negativní roli při formování volebních preferencí ČSSD příštích týdnech a měsících, může hrát kauza Vrbětice. Tato kauza je ale současně příležitostí. Někteří pravicoví publicisté se snaží dostat do hry, jak jsem si povšiml, opět otázku americké vojenské základny na našem území. V tomto případě se ČSSD může vymezit. Jednak vůči pravici, ale možná také vůči svému dosavadnímu koaličnímu partnerovi a připomenout své staré zásluhy v tom, že právě ona a zejména ona vybojovala zápas o umístění vojenské základny USA na našem území tak, jak si v té době přálo 70 – 80% českých občanů. Je to příležitost, jak se opět vrátit k levicovým voličům.

Komunisté jsou ve volebních preferencích sice poslední s 5,2%, ale překonali zřejmě již výkyv směrem dolů, ke kterému došlo v prosinci 2020 (3,8%). Jimi deklarovaná nepodpora vládní koalice a návrat do pozice protestní strany jim může před volbami pomoci a posílit jejich pozici.

Průzkum agentury STEM přináší poněkud jiný pohled na výsledky pravostředových stran na jedné straně a levicových (ČSSD a komunisté) a populistických stran (hnutí ANO a SPD) na straně druhé. Podle tohoto průzkumu jsou síly jednoho i druhého tábora v zásadě v rovnováze, tedy alespoň podle volebních preferencí. Dokonce ten levicově-populistický tábor mírně nad tím pravicovým taborem ve volebních preferencích vede. Tím nechci tvrdit, že třeba ČSSD bude spolupracovat po volbách s SPD. Ale spolupráci s SPD a komunisty pravicový tábor prostě vylučuje. A protože vylučuje také spolupráci s hnutím ANO, zbývají mu, pokud nezíská těchto pět pravostředových stran, absolutní většinu v nové sněmovně, jen dvě možnosti.

Povolební spolupráce s ČSSD. A domnívám se, že právě o tom byl zmařený pokus o reorientaci ČSSD na volebním sjezdu této strany, který se nezdařil Petříčkovi a spol..

Druhou možností, a to reálnější, by mohla být spolupráce např. hnutí ANO s Piráty a STAN, pokud by A. Babiš byl ochoten ustoupit do pozadí a nebyl by svým hnutím nominován na úřad předsedy vlády.

V každém případě volební model agentury STEM trochu ubírá na optimismu a možná ubere i na divoké agresivitě některým lídrům pravostředových stran.

Jiří Paroubek

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.