Svým způsobem to totiž bylo zástupné téma, odvádějící pozornost od diskusí pro budoucnost země mnohem důležitějších.
Když už čeští zákonodárci přímou volbu nakonec skutečně zavedli, možná je načase přestat tento způsob volby démonizovat a podívat se na ní realisticky. Některá téměř apokalypticky znějící varování odborníků a politiků v posledních měsících se zdála být dost přemrštěná.
Prezidenta volí v Evropské unii přímo ve dvanácti (a nyní s Českou republikou ve třinácti) zemích, v sedmi je volen nepřímo, a sedm zemí jsou monarchie, přičemž naprostá většina zemí v nichž je volen přímo, funguje jako standardní parlamentní demokracie, kde má hlavní slovo premiér. Je sice pravda, že český prezident zůstává nadále ústavně „neodpovědný“, což je chyba. Navíc má některé pravomoci, které ve spojení se silnějším mandátem, daným přímou volbou, z něj mohou udělat mimořádně silného hráče na politické scéně. Jenže hodně bude záležet na osobě prezidenta.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Pehe