Ve skutečnosti vzdáváme hold miminku v jesličkách, z něhož se v dospělosti stane muž, Jehošua z Nazaretu. Ježíš Kristus, taktéž hrdina, jenž bude zázraky teprve konat. Nikoli však mečem a kopím, nýbrž ctnostnými a ušlechtilými myšlenkami, platnými dodnes. Řídíme-li se jimi většinově, toť otázka, kterou si musí klást každý z nás.   

Pro mne je tento nostalgický čas časem zklidnění a rozjímání, v neposlední řadě časem vzpomínání na již nežijící blízké, přátele a kamarády, čemuž se naopak, nevím proč, bráním v čase dušičkovém. Stejně jako v předešlém roce, připomínám si proto i nyní rozjímavou pouť z pražské Křižovatky, odsvěceného kostela sv. Anny, který dramatik, esejista a pozdější prezident nechal zrekonstruovat a předal veřejnosti k bohulibým účelům. V poklidu šli jsme s mnoha dalšími spoluobčany více jak dvě hodiny pomalou chůzí, kterážto je právě nejvhodnější k přemítání a k urovnávání myšlenek. A v tom přišlo cosi nejméně očekávatelného v onu chvíli. Za nevraživých pohledů okolojdoucích vyprskl jsem smíchy. Vzpomněl jsem si na historku, kterou, když jsem ji v jednadevadesátém roce v hotelu King David panu Václavovi vyprávěl, rovněž vyprskl, ač to neměl ve zvyku, že?   

Je všeobecně známo, že Ježíš se po smrti zjevil sv. Petrovi u Genezaretského jezera v Galileji. Vím, nejsou Velikonoce, ale přesto: A já jsem onehdy kolem Kineretu, jak říkají Izraelci onomu jezeru, vezl stařičkého pána směrem ke Golanským vrchovinám, kde mně chtěl ukázat již zakoupený hrob.  

"Ale vždyť jste mi říkal, že se k poslednímu odpočinku chcete uložit dole u vody v Tiberiasu?"   

"To je pravda," odvětil, "ale rebe mi to rozmluvil. Že prý shora budu mít lepší výhled. Taky je hrob o tisíc dolarů dražší," odpověděl, a spiklenecky zamrkal.   

Samozřejmě nevím, zda mi říkal pravdu či jen převyprávěl prvorepublikovou anekdotu od Poláčka. I tak to bylo k popukání.  

Od Hradu chvátal jsem potom Nerudovkou do podhradí, abych se vyhnul následnému absurdnímu divadlu s preláty. Vlastně jsem se často od té doby zamýšlel nad tím, zda by se ona církevní taškařice panu Václavovi zamlouvala či nikoliv. K vlastnímu ohromení dospěl jsem k názoru, že nejspíš ano. Takže ihned se opravuji a taškařici nahrazuji slovem ceremoniál.   

Post skriptum: Na Tylově náměstí prodávají kapry dva mladíci v šaškovských Santa Klausovských čapkách. Usmál jsem se tomuhle pojetí Vánoc, a v duchu se poklonil miminku v betlémských jesličkách.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.