Říkal jsem si: No počkejte si, milánkové, do čtvrtka, až vám Britové ohlásí: děkujeme, odcházíme.

Absolutně nechápu, že kromě Trumpa a Klause to nikdo z politiků neočekával. Všichni mi připomínají Michaila Gorbačova, který si také zřejmě neuvědomoval, že pokud se Rusko nezmění v liberální diktaturu založenou na ekonomickém růstu typu Číny, prostě skončí.

Od Majdanu, kdy Evropská unie porušila elementární zásady mezinárodního práva, kdy podpořila násilné svržení prezidenta, se kterým udržovala úzké vztahy spolupráce, a podpořila tak občanskou válku, jež skončila dnešním rozvratem Ukrajiny na straně jedné a vyostřeným konfliktem s globální velmocí dneška, tj. Ruskem, jsem jen trpělivě čekal, kdy to bouchne.

A včerejší Brexit je velkou bombou, ale ne poslední.

Bude přicházet rána za ranou, dokud se Merkelová, Juncker nebudou svíjet na zemi. Jinak už to prostě nejde.

Nejde teď jen o to, kdo další se vypraví na cestu k nezávislosti: U Nizozemska a Francie jsem si toho do dvou let téměř jistý, Rakousko po příštím vítězství Svobodných může pokračovat.

Jde především o to, zda lídři Evropy přestanou lhát a manipulovat národy.

A k tomu se nikdo z nich zatím nemá.

Slova o tom, že se musí EU změnit, jsou na zvracení nudná.

Zatím nikdo neřekl, že je třeba ihned:

1. zrušit Evropskou komisi,

2.  rozpustit Evropský parlament

3.  pozastavit účinnost všech směrnic a  nařízení EU

4. propustit 90 % úředníků bruselského byrokratického molochu

5. omluvit se Rusku za to, že bylo obviněno jen za to, co v Kosově bylo shledáno legitimním

a následně:

6. po zvolení prezidenta Donalda Trumpa vytvořit společnou americko-evropsko-ruskou bezpečnostní alianci.

Všichni zase jenom plácají a plácají.

Evropské unii tak zcela zjevně není stále ještě pomoci, ještě sebou cuká.

Donald Tusk, který ještě před týdnem prohlašoval, že Brexit znamená konec západní civilizace, se už zase otrkal a volá po jednotě.

Souhlasím s Bohuslavem Sobotkou, když křečovitě prohlásil, že odchod Británie z EU není konec světa, ale očekával bych od něj razantní návrhy.

Ale těch není schopen. Nechápe vůbec, že tento svět se bortí.

A tak si na jedné straně počkejme na odchod dalších států z EU (o Nizozemsku a Francii jsem se již zmínil, Rakousko to možná čeká) a na druhé straně sledujme další rozvrat tohoto uskupení.

A my, kteří jsme optimisty, věříme, že USA vedené Trumpem, Rusko vedené Putinem, Francie vedená Marine Le Penovou, Španělsko vedené Podemosem, Řecko vedené Syrizou, Rakousko vedené Svobodnými nám všem přinesou naději.

Připouštím, že u nás v Česku, tak jako dosud, budeme žít slovy Jana Nerudy, jako zaživa pohřbení. Zde nesporně neexistuje momentálně politická síla a hlavně schopný, charismatický a inteligentní lídr typu třeba Trumpa, který má odvahu měnit i tuto zemi.

Anebo tady je. Není.

I ten Miloš Zeman, na rozdíl od Klause či Trumpa, zůstává v zajetí přežilého.

Ale jsou horší věci.