Problémem však není vojenská slabost Řecka či Itálie. Problém vůbec není v armádě. Problémem je vnucovaná představa, že existuje nějaké lidské právo na migraci a že je to azylový problém. Italské a řecké ozbrojené síly i všechny dosavadní evropské agentury jako Frontex proto vůbec uprchlíkům ve vstupu na evropskou pevninu nijak nebrání, ale naopak fungují jako síly vstup migrantů usnadňující (chrání je před úrazy a utopením, atd., tj. de facto organizují jejich bezpečný transport). Pro takové zadání žádnou evropskou armádu nepotřebujeme, naopak.

Příliv migrantů letos nezpomalily žádné evropské ozbrojené síly, ale dohoda s Tureckem – tj. de facto si EU najala Turecko, aby ony „ubohé oběti válek“, jimž přece musíme za každou cenu pomáhat, za nás chytali a nepouštěli je do Evropy. Lidská práva a solidarita najednou neplatí, „nezpochybnitelného“ práva žádat v EU o azyl zbaví migranty násilím (jak jinak) Turci a evropští politici dělají, že nic nevidí a ještě jim za to zaplatí.  Lidskoprávní pokrytectví – hlavní „hodnota“ současné EU – vítězí.

Itálii lze ochránit podobným způsobem - bez evropské armády - také. Stačí přece najmout si v severní Africe pořádnou bandu otrlých loupežníků, aby namísto Italů a Frontexu bránili evropské hranice stejně jako Turci Balkán.  Jednoduše je vrátí z jejich loděk zpět na africký břeh – což prý evropské síly kvůli lidským právům a mezinárodním dohodám dělat nemohou, a je po problému. Ostatní si to jistě brzy rozmyslí. To bude de facto obsahem „turecké“ dohody se státy severní Afriky, kterou navrhuje kancléřka Merkelová.

Evropskou armádu evidentně nepotřebujeme. Před migranty, ani žádnou jinou vnější hrozbou nás neochrání, nanejvýš může být jednou použita proti nám samotným. Namísto toho se zbavme lidskoprávního pokrytectví. Své hranice chraňme a migranty vracejme sami, bez kšeftů s orientálními diktátory. Brzy bude po problému.