Pokud jmenujete JUDr. Roberta Fremra soudcem ÚS, jako byste plivnul nejen nám živým do obličeje, ale hlavně všem těm pronásledovaným, vězněným, umučeným a zavražděným zavrženíhodným režimem. Nejen proto, že tím ztratíte můj hlas, ale hlasy mnoha jiných občanů, voličů, kteří Vám věřili, že jste se zbavil sedimentů z doby před listopadem 1989.

Uvěřili jsme, že díky Vám dojde k obnovení důvěry a respektu prezidentského úřadu, ale hlavně k tomu nejnezbytnějšímu pro existenci demokratického a právního státu, a to k respektování hesla, které nese standarda vlající nad Vaším úřadem.

„Pravda vítězí“

Nemyslím si, že pan prezident Tomáš. G. Masaryk, standartu tím heslem vlajku pouze ozdobil. Věřím, že tím všem svým nástupců nechal vzkaz, že bez pravdy není spravedlnosti a že jen skrze pravdu lze být zodpovědný, nejen k sobě, ale zejména k druhým, tj. vůči občanům. Složením prezidentského slibu a okamžikem, kdy jste ho podepsal, jsme uvěřili, že budete
prezidentem všech občanů a nikoli jen pro ty, které považujete, v některých případech mylně, jen protože jsou dovední a ambiciózní, za elitu národa. Jmenováním lháře a zbabělce soudcem ÚS akceptujete, že ve společnosti je možno naprosto bezostyšně lhát. Nemůžete se vymlouvat na ty, kteří Vám doktora Roberta Fremra navrhli či doporučili.

Nemůžete se vymlouvat ani na poradní sbor, který jste ustanovil, aby jednotlivé adepty zkoumala a Vám je „požehnal“. Tak stejně se nemůžete odvolávat na to, že 36 senátorů Váš
návrh schválilo, tedy méně než polovina senátorů, jichž je 81, neboť šestina z nich, tedy 13 senátoru se vůbec nedostavila k projednání Vaších návrhů a následnému hlasování. Vy jste ten, kdo je plně zodpovědným za svá rozhodnutí a činy, zodpovědným sobě, ale především všem občanům České republiky.

Obdobně zodpovědným, jako jste byl, když jste s odvahou a rozmyslem vysvobodil a zachránil 53 francouzských vojáků mezinárodního kontingentu jednotek OSN v bývalé Jugoslávii.

Neměl byste znevážit svůj statečný čin nějakým politickým pletichařením a zájmy malého počtu zainteresovaných kvůli jednomu občanovi, Robertu Fremrovi, který ve své ješitnosti a nezřízené ctižádostivosti klesl tak hluboko, že opakovaně oklamal nejen Vás, ale i senátory a všechny občany naší země. Země, která si nezaslouží, aby opět žila ve lži, jako tomu bylo od roku 1948 do roku 1989.

Jestliže nejste sto dostát svému závazku, který jste naplnil složením přísahy prezidenta republiky a stvrdil svým podpisem, pak Vás vyzývám, abyste rezignoval, neboť dle mého názoru a věřím, že mnohých naších spoluobčanů, kteří Vám dali svou důvěru, jste zklamal, pokud jmenujete člověka, který je sice vynikající právník a zkušený soudce, ale současně bohužel bez jakékoli sebereflexe a pokory, kterou by soudce, nejen Ústavního soudu měl mít.

Nejde přeci o to, že věříte tomu, co opakovaně uvádí Vámi navržený kandidát na soudce ÚS, jde o to, že mu nevěří ti, kteří předložili a dokázali, že Robert Fremr nesplňuje naprosto základní a zcela nezbytný předpoklad pro funkci soudce ÚS, kterým je věrohodnost. Skrze tuto mravní integritu poté každá osoba a instituce získávají důvěru veřejnosti, a nikoli jen menšinovou od politiků, kteří jsou mj. služebníky občanů, tj. public servants. Nevím, proč zavíráte očí před skutečností a doložitelnými fakty. Možná k tomu máte své důvody. Ale jelikož nejste vladař ale prezident republiky, jak doufám, že demokratického a právního státu, tak i Vaše rozhodnutí musí být odvozeno od vůle lidu, a nejen jeho zástupců, tedy Senátorů.

JUDr. Robert Fremr, coby předseda senátu MS V Praze se vědomě dopustil v červenci roku 1988 justičního zločinu, a když se dnes hájí tím, že jednal dle tehdejších platných zákonů, vědomě "zapomíná“, že to byly zákony zločinného režimu, garantující všemocnou moc zločinecké organizace KSČ. Že tomu tak je se dozvíte při četbě Zákona 193/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, který je i dnes aktuální, když chcete jmenovat JUDr. Roberta Fremra do funkce soudce ÚS, která vedle vysoké kvalifikace a erudovanosti, předpokládá být osobou čestnou, bezúhonnou a nezatíženou břemenem, jakým je justiční zločin.

Mé statečné přátele, signatáře Chaty 77, mladé lidi z undergroundu, náboženské aktivisty, posílali na základě tehdy platných zákonů za mříže nebo do psychiatrických zařízení, ač jejich konání a aktivity nebyly nezákonné, neboť byly garantovány ústavou, tehdejšími zákony, nemluvě o mezinárodních lidskoprávních dokumentech, které Gustav Husák ratifikoval svým podpisem.

Stav dnešní justice, je výsledkem toho, že lidé, jako doktor Fremr svojí dovedností a polistopadovou snaživosti se zalíbit či dokonce zavděčit nové politické garnituře, a mohli pokračovat bez jakýchkoli výčitek, zastávat své funkce nadále a nebyli volání k odpovědnosti. Posílilo to jejich přesvědčení, kdy někteří z nich se dopouštějí justičních zločinů nadále, že jejich zlo nebude nikdy potrestáno.

Ač se to muže zdát nepřiměřené, je dobré si to připomenout. Nacističtí soudci, kteří byli Norimberskými soudy souzeny pro válečné a justiční zločiny, se také jako doktor Fremr odvolávali na to, že soudili podle tehdejších zákonů, tedy nacistických. Byli i přesto spravedlivě potrestáni. Zkreslující a demagogické výstupy paní senátorky JUDr. Marvanové a pana senátora JUDr. Lásky na půdě Senátu, kdy až směšně srovnávali projednávanou věc případného jmenování Roberta Fremra se soudním jednáním, a volali po respektování zásady in dubio pro reo, bylo samozřejmě účelové.

Doktor Fremr přijal Vaši nabídku jmenovat ho ústavním soudcem a dobrovolně předstoupil před Ústavně právní výbor tak stejně jako výbor lidskoprávní. Oba doporučily Senátu, aby souhlasil s prezidentovým návrhem. Asi bohužel proto, že neučinily to, co byla jejich povinnost. Získat si dokumenty a informace, jak to nakonec udělal pan senátor Pavel Fischer. Zjistili by, že jim doktor Robert Fremr neříkal celou a úplnou pravdu, že lhal a zkresloval skutečnosti, které až následně vypluly na povrch. Proto také paní senátorka Jitka Seitlová nedala pří hlasování o návrhu jmenovat Fremra soudcem ÚS svůj hlas a zcela otevřeně řekla proč.

Tak stejně učinili a velmi kriticky zhodnotili jeho výkon pan předseda Senátu Miloš Vystrčil, senátor Pavel Fischer a senátor Marek Hilšer. Všichni vytýkali panu Fremrovi to, že jako kandidát na ústavního soudce zamlčoval fakta, která jeho mravní integritu zpochybňuji. Taktéž odmítli podpořit svými hlasy, aby Vámi nominovaný JUDr. Fremr se stal soudcem ÚS, i z důvodu, že nenašel v sobě pokoru a obhajoval de facto své postoje a „přesvědčení“, totožné s těmi, na jejichž základě vynesl rozsudek, jimž byl nevinný pan Alexandr Eret odsouzen k 6,5 rokům odnětí svobody nepodmíněně a k jednomu roku ochranného dohledu a jeho matku, též nevinou, k podmíněnému trestu pro trestný čin, který se nestal. JUDr. Fremr dnes tvrdí, že byl naivní, že nevěděl, jakým způsobem a metodami StB vyšetřuje, prefabrikuje a manipuluje s důkazy a používá brutální fyzické a psychické násilí, aby se obviněný přiznal k něčemu, co se nestalo, co nespáchal. Pokud tomuto někdo opravdu věří, pak se buď jedná o naivního jedince, nebo cynického a arogantního jedince, který relativizuje skutečnosti, které se staly a byly v rozporu i s tehdejším právním řádem.

Předpokládám, že senátoři z obou výborů, ani v plénu, kteří hlasovali pro jmenování Vám navrženého R. Fremra soudcem ÚS, nepatří do kategorií, které zmiňuji, tedy naivku nebo bezcharakterního ignoranta, což by také být neměli. Vy pak už vůbec ne.

Byl-li tedy JUDr. Fremr ochoten k nečestnému a pro soudce nedůstojnému jednání, a podvolit se politickým a mocenským zájmům vládnoucí KSČ, do jejichž řad chtěl vstoupit, v době, kdy předsedal senátu soudního řízení, které bylo ve skutečnosti politickým monstrprocesem, co dává záruku, že se tak nezachová znovu? Jak se zachová jako soudce ÚS, když nevíme, zdali nebyly vedle hanebného a obludného rozhodnutí senátu jim vedeným, jehož se stali obětmi pan Alexandr Eret a jeho matka i jiné, obdobné případy?

Byl jsem informován (hodlám informaci prověřit, ale vzhledem k naléhavosti, kdy již pozítří 8. srpna 2023 hodláte JUDr. Roberta Fremra jmenovat soudcem Ústavního soudu, Vás touto cestou taktéž informuji), že před listopadem 1989 jednou z agend, na které pan Fremr pracoval, byli „kopečkáři“. Tedy „pachatelé“, kteří se dle tehdejších platných komunistických zákonů dopustili pokusu o nedovolené opuštění republiky, § č. 109 TR. z., a kteří byli odsouzeni v nepřítomnosti, tak jako moje maminka. Angličanka. Kdo zaručí, že se kdykoli v budoucnosti nezachová JUDr. Fremr tak, jak se zachoval při soudním řízení v červenci 1988 ve věci Olšanské hřbitovy, kterému předsedal, pokud by v nějaké věci, o níž by rozhodoval Ústavní soud a on by byl předsedou senátu, případně jeho zpravodajem?

Ano, i tehdy byl vydírán, sám sebou, neboť o jeho kariéře soudce rozhodovala KSČ a proto jednal a konal v kauze Olšanské hřbitovy způsobem, který odporuje základním mravním principům a představě, jak má a jak musí jednat soudce, který je nezávislý na světské moci. Byla to jeho volba, ale za vlastní kariéru odevzdal zcela nepřiměřenou cenu, když odsoudil dva nevinné lidi v případě, o kterém si myslel, že zůstane zapomenut. Přijměte prosím mou výzvu a naplňte heslo Vaší standardy. Ústavní soud je jedinou institucí státu, která může chránit demokratické zákony i před výkonnou mocí státu, a zabraňovat snahám narušit jeho právní řád, jakýmkoliv deformacím zákonů z dílny zákonodárců, či zneužívání zákonů v neprospěch občanů.

Proto Vás žádám a apeluji na Vás, abyste zvážil jmenování JUDr. Roberta Fremra soudcem ÚS. Jmenujete-li ho, budu mít pocit, že jsem zklamal své děti, vnoučata, přátele, všechny dobré lidi, které jsem přesvědčoval, aby Vám dali svůj hlas, abyste se mohl stát prezidentem republiky. Neboť jsem věřil Vaším slovům a skutkům, jakým bylo osvobození francouzských vojáků, za což jste byl vyznamenán francouzským vojenským vyznamenáním, „za nevšední odvahu“, nejvyšším státním vyznamenáním „Řád čestné legie“, a z rukou mého přítele Václava Havla, „Medailí Za hrdinství“. Volil jsem Vás, aby se na Pražský hrad vrátila slušnost namísto hulvátství, důstojnost namísto křupanství, tj. aby definitivně zmizela noční můra a vrátila se atmosféra, která na něm vládla v době našeho prvního polistopadového prezidenta, Václav Havel. Ne vždy ideální, ale vždy akceptovatelná.

Jmenujete-li pana Fremra ústavním soudcem, neznevážíte jen Ústavní soud, sebe sama v očích spoluobčanů, ale heslo Pravda vítězí, které je na vlajce prezidenta republiky. Změní se jen ve směšným a nesmyslným „bonmotem“, a důkaz, že pravdu má jen ten, kdo je u moci. Ještě jednou Vás žádám a apeluji na Vaše svědomí, abyste zvážil, je-li opravdu vhodné, aby se JUDr. Robert Fremr stal Vaším rozhodnutím soudcem Ústavního soudu, poté, kdy stále lže a nemá v sobě tolik cti, aby přiznal, že to co udělal, nebylo jen pochybení, ale že se vědomě zachoval zbaběle a nečestně. Stojí Vám za to, abyste ztratil důvěru mnohých těch, kteří Vás volili a stále Vám ještě věří? Každý je nahraditelný. Někdo více, někdo méně.

Děkuji Vám za Vaši trpělivost, pokud jste dopis občana prezidentovi přečetl až sem.

Ještě stále s úctou,

John Bok

občan, ten který si Vás zvolil za prezidenta.