V úterý v podvečer se v prostorách náchodského gymnázia odehrála diskuze nad těžbou břidlicového plynu. Moderátor Martin Veselovský přivítal náměstka ministra životního prostředí Libora Ježka, vedoucího oddělení obnovitelných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Gebauera, starostu Náchoda Jana Birka, Jiřího Malíka z občanského sdružení Živá voda a odborníka na těžbu břidlicového plynu, geologa Juraje Franců z České geologické služby.

Ihned na začátku diskuse vyzval moderátor Martin Veselovský náměstka Libora Ježka k odpovědi,  v jaké fázi se problém s těžbou nachází na ministerstvu životního prostředí. Ten všechny přítomné ujistil o to, že písemné vypracování by mělo být hotové během tohoto nebo příštího týdne. Dále moderátora zajímal konkrétní názor samotného náměstka na problém těžby. Ten však nedokázal odpovědět. „S problémem nejsem dostatečně seznámen. Názor na situaci si udělám až budu vědět veškeré podklady,“ uvedl Libor Ježek. Martin Veselelovský se následně omluvil za svoji „šťouravou“ otázku, zda je tedy náměstek vůbec připraven na diskuzi. „Ano, rozhodně jsem připraven na tuto diskusi,“ doplnil Ježek.

Názor ministra stále nikdo nezná

Všechny přítomné zajímal názor samotného ministra životního prostředí. Několik otázek z řad publika, ale i od moderátora Martina Veselovského se tedy stáčely tímto směrem. Náměstek Libor Ježek však svými odpovědmi nedokázal nikoho z přítomných uspokojit a musel se tak setkat s bučením a pískáním. Jeho odpovědi byli vždy stejné. „Nevím nic o názoru pana ministra,“ odpovídal s klidným hlasem.  

Vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Gebauer se naopak nebál plný sál seznámit se svým názorem. „Chápu obyvatele, že jsou proti veškerému zásahu v jejich okolí, ať už se jedná o veškerou těžbu. Jako úředníka mě však tyto možnosti zajímají. Kdybych byl ovšem obyvatelem tohoto území nevím, jaké bych zaujal stanovisko k tomuto problému,“ uvedl.

Starosta Náchoda Jan Birke ihned ve své úvodní řeči uvedl podle něho nejdůležitější okolnost celého problému těžby. „V průzkumném území by mohl být ohrožen jediný zdroj pitné vody,“ uvedl s doplněním, že toto je i názor obyvatel a ten je podle něho velice důležitý a rozhodně by měl být brán v potaz. „Ve svém okolí jsem neslyšel ani jeden názor, který by s těžbou souhlasil,“ doplnil starosta.

Nejasná míra ohrožení pitné vody

Odborník na těžbu břidlicového plynu, geolog Juraj Franců z České geologické služby se snažil plný sál seznámit s problémem z technologického hlediska. „Na každou lokalitu by měli být dva průzkumné vrty a musí se provádět s nejvyšší technologickou kázní. U nás v Čechách prozatím nebyli takto hloubkové vrty vůbec vyzkoušeny,“ uvedl Franců. Na dotaz z publika, zda tedy existuje opravdu reálná možnost ohrožení zdroje pitné vody geolog odpověděl nejednoznačně a jeho odpověď se tak nesetkala s kladným přijetím. „Z hlediska přísné technologické kázně by vrty neměli ohrozit zdroje pitné vody. Neříkám ovšem: nechte bezmezně vrtat. Jestli mohou být ohroženy zdroje pitné vody říct nemohu, na to by musela být připravena seriózní analýza,“ odpověděl Franců.

Jiří Malík z občanského sdružení Živá voda na geologovu odpověď reagoval rozhořčenými slovy. „Ani ta by mě neuspokojila. Vrtat by se zkrátka vůbec nemělo. Není k tomu důvod,“ řekl. Starosta Náchoda Jan Birke se snažil veřejnost seznámit s celým začátkem problému, který podle něho způsobilo ministerstvo životního prostředí, které starosty obcí se záměrem těžby dostatečně a v předstihu neseznámilo. „Nikdo se nás nikdy neptal, co vlastně znamená těžba břidlicového plynu. Do datové schránky nám pouze přišlo rozhodnutí o jeho těžbě. Měli jsme jen pár dnů na vyjádření. Navíc jsme si veškeré informace museli sehnat sami,“ doplnil Birke.

Pavel Gebauer z ministerstva průmyslu a obchodu se stále snažil všechny přítomné uklidnit, protože dle jeho slov stále nelze na dotazy odpovídat. „Veškeré otázky budou moci být zodpovězeny až na základě vypracovaného projektu ohledně těžby na konkrétním území. Stanovení průzkumného území neznamená samotné zahájení průzkumných prací,“ doplnil.

Jiří Malík z občanského sdružení Živá voda napadal oba zástupce z ministerstev a geologa Juraje Franců z klamavých informací, které veřejnosti poskytují. „Nejdříve se mluvilo o jednom vrtu, ale v současné době slyšíme však již o dvou,“ uvedl Malík.

Rozhodnutí neznamená těžbu

Libor Ježek si následně vzal slovo od moderátora Martina Veselovského a seznámil přítomné s kroky ministra životního prostředí. „V současné době se pan ministr rozhoduje teprve o tom, zda rozhodne o vytyčení průzkumného území. To samo o sobě neznamená těžbu, na tu musí být nejdříve vypracován projekt od pověřené firmy a ten následně zase schválen,“ uvedl Ježek.

Geolog Juraj Franců spatřuje největší problém v legislativě, která není dostatečně propracovaná a občané ji tedy nerozumí. „Je potřeba dodělat veškerou legislativu tak, aby byla k pochopení všem. Podstatnou věcí ihned poté je schválení projektu samotných prací,“ doplnil.

Aktivista Jiří Malík se diskusi snažil stočit na svoji stranu, když neustále připomínal, že se stále v diskuzi neřeší hlavní problém, kterým je podle něho samotné štěpení za pomoci toxických látek. „Injektáž toxických látek je zkrátka v těchto prostředích špatné. My nepotřebujeme nic zkoumat a chtít nějaké nové návrhy či plány. My víme že je to špatné. A nejenom naše sdružení, myslí si to i obyvatelé o čemž svědčí dvě petice. Na jedné je podepsáno 8 tisíc lidí a na té druhé již 17 tisíc lidí a já se teda ptám: zastupují ministerstva názory občanů, nebo zájmy zahraničních investorů,“ zaútočil otázkou na přítomné zástupce ministerstev. Dále neváhal zdůrazniž, že v USA tyto vrty probíhají 3 roky a v současné době padají první pokuty za znečištění prostředí, zejména pitné vody.

Otázku, zda je podkrkonoší vhodným místem pro těžbu břidlicového plynu se snažil zodpovědět Juraj Franců. Ani on však posluchače svojí odpovědí nijak neuspokojil a i on tak byl konfrontován s bučením a pískáním. „Víme příliš málo, abychom mohli dát seriózní odpověď. Nejdříve musí být zhodnoceny veškeré okolnosti, které tady jsou. Jako občan mám pochybnosti, ale jako profesní zaměstnanec musím nejdříve vše zhodnotit a poté teprve odpovědět. V současné chvíli tak musím říct nevím,“ uvedl Franců.

Veřejný zájem je plný trhlin

O tom, že nehodu při vrtu není možné v žádném případě vyloučit hovořil Jiří Malík. „Riziko vrtu je tak vysoké, že ho stát nemůže žádným způsobem krýt jako veřejný zájem. Veřejný zájem přece má být mít pitnou vodu. Z geologického institu máme potvrzeno od velkých kapacit, že tady u nás nejsou velké rezervoáry břidlicového plynu, na co tedy plýtvat státními penězi a ničit přírodu,“ doplnil Malík.

Pavel Gebauer na Malíkovi námitky však ihned reagoval. „Nikdo nemůže vědět jaké je riziko, když se stále neví, ke by samotný vrt měl být. Nevíme to ani my natož pak pan Malík ze sdružení Živá voda,“ řekl.

Co znamená z technologického hlediska průzkumný vrt se snažil vysvětlit Juraj Franců z České geologické služby. „Průzkumný vrt sbírá pouze vzorky hornin. Štěpení se děje za pomoci vody. Ta musí zůstat dole v půdě a nahoru má jít pouze onen plyn z břidlic,“ vysvětlil Franců. Jakým způsobem se dá zaručit neunikání plynu z půdy doplnil Franců v zápětí. „Pokud se to dělá pořádně tak se to nemůže stát,“ uvedl.

Aktivista Jiří Malík ve své závěrečné řeči nezapoměl zdůraznit, že z reakcí obou zástupců ministerstev a Juraje Franců z České geologické služby je jasné, že uznávají problémy. Z toho usuzuje, že není žádných pochyb o špatně zvoleném průzkumném území. Pavel Gebauer z ministertva průmyslu a obchodu naopak zdůraznil důležitost průzkumného vrtu. „Bez průzkumného vrtu nemůžeme vědět, jaké máme zásoby břidlicového plynu a stále se ještě neví, jaký by to vlastně vůbec mělo význam pro Českou republiku. Zatím se zdá, že zásoby nejsou na takové úrovni, abychom mohli uvažovat o nějaké masivní tržní činnosti,“ uvedl Gebauer. Náměstek ministra životního prostředí všechny přítomné ujistil o tom, že rozhodnotí ministerstva bude respektovat veškeré právní náležitosti a chránit životní prostředí.