Patrně jste si všimli, že právě v době, kdy jste čekali určitou aktivitu – bilance, přání, pohled do budoucna – se webová stránka odmlčela. To má svůj důvod v mém letošním mimořádném prožitku Vánoc, jaký jsem v celém svém životě dosud nikdy neměl.

Ale pěkně popořádku: Na jaře letošního roku jsem trochu cítil bolesti ramen. Nevěnoval jsem tomu příliš pozornost a rozvíjel jsem své bohaté pastorační aktivity dále. Ale po měsíčním lázeňském pobytu v říjnu plném procedur jsem cítil tyto bolesti zřetelněji. A drama začalo vrcholit na Štědrý den k večeru, když jsem se vypravoval ke štědrovečerní hostině u přátel ve fokoláre a na bohatý bohoslužebný koloběh vánočních dnů: zatmělo se mi v očích a cítil jsem závratě. Ale na večeři jsem přece dojel, avšak v jejím průběhu předchozí příznaky zesílily. Rozbouřil se i tlak. Ve společenství byli tři lékaři. Po jejich vyšetření a poradě a po konzultaci s jedním profesorem lékařské fakulty bylo rozhodnuto, že se nebudu vracet domů, ale budu hospitalizován na kardiologickém oddělení interní kliniky na Karlově náměstí. Tak začalo v pozdních hodinách Štědrého večera moje letošní vánoční dobrodružství. Byly zrušeny všechny plánované bohoslužby. Tak jsem prožil Vánoce snad poprvé ve svém kněžském životě bez půlnoční a ani na Hod Boží vánoční jsem nesloužil mši sv. Vánoce a tvář usměvavého Jezulátka v jeslích na vánočních obrázcích se tak proměnily v postní triduum, s bolestí a utrpením, s Ježíšem opuštěným a ukřižovaným.

Poněvadž Vánoce jsou svátky zjevení Boží lásky k člověku, ke každému z nás, a Bůh ukázal, že má dějiny i čas života každého z nás ve své ruce, mám najednou tolik času, abych přemýšlel, co mi tyto události říkají, co pro mne znamenají… Po klidném zvažování jako by mi Pán říkal, že jsou pro mne ještě důležitější věci než moje pastorační aktivity, než moje uchvátané výkony: dbát na harmonii svého kněžského života, aby byl svědectvím spolehnutí na Pána, ne na vlastní síly a inteligenci. Začalo mi docházet, že ty problémy se srdečním rytmem vycházejí také z hektického stylu života a z nerespektování důležitých napomenutí lékařů o odpočinkovém a pitném režimu. Příliš jsem spoléhal na svou fyzickou kondici a vážné, dobře myšlené rady jsem nerespektoval. Začal jsem chápat, že mě Bůh zastavil, abych se nad tímto svým neracionálním stylem života zastavil a nespoléhal se ve svém sebevědomí příliš na sebe. Z této zřetelné zkušenosti vánoční pomalu začalo vyrůstat i novoroční předsevzetí. Jaké bude, to myslím si laskavý čtenář sám dovede představit.

Zdroj: kardinal.cz