Tyto demonstrace probíhají již řadu týdnů, teprve ale ve středu 14. ledna byla zveřejněna první studie Technické univerzity v Drážďanech, která sestavila profil typického demonstranta z tohoto města, kde jsou manifestace proti islámu a emigrační politice vlády nejpočetnější, i když právě tam žije snad úplně nejméně těchto přistěhovalců.

Podle studie je typický demonstrant, který podporuje Pegidu, občan s dobrým vzděláním a pochází ze střední sociální vrstvy. Rozhodně se tedy nejedná o demonstrace penzistů a nezaměstnaných, jak se někteří domnívali: sedmdesát procent oslovených respondentů tvořili řádně pracující občané, kteří vydělávají něco víc než je průměrný plat v Sasku.

Šlo většinou o muže, kteří jsou ateisté a bezpartajní. Vyplývá to ze šetření skupiny soustředěné kolem profesora Hanse Vorländera, která vyzpovídala 400 demonstrantů, kteří se zúčastnili posledních třech manifestací v Drážďanech.

Obyčejně se tam počet účastníků demonstrací pohybuje mezi 10 až 15 tisíci, rekordní počet se jich sešel v pondělí 12. ledna: údajně tam bylo 25 000 lidí. Na samém počátku koncem minulého roku to bylo pouze 150 lidí. Jen asi 15 procent demonstrantů pochází z jiné spolkové země.

Sociologové přiznávají, že studie není reprezentativí, ale pouze orientační. A vedoucí projektu dodává, že tyto kvóty jsou při empirickém průzkumu normální, i když chybu v procentech by si nedovolil odhadovat. 

Z výzkumu jasně vyplývá, že většina účastníků se vůbec o islám nestará a skoro čtvrtina dotázaných otevřeně přiznala, že vůbec kvůli islámu nedemonstruje. Na manifestace chodí proto, že nesouhlasí se současnou politikou vlády. Výzkumníci měli ale problém i s tím, že dva ze třech oslovených odmítali na otázky vůbec odpovídat.

Podle sociologů z jiných univerzity výsledek šetření není nijak překvapivý, jen dodávají, že tato střední vrstva se takových akcí zúčastňuje hlavně proto, že se bojí o práci či o svůj dosavadní standard. Rovněž je ale známo, že podobných akcí se rádi, i když v menšině, zúčastňují obyčejní chuligáni.

Reportéři, kteří byli na místě, tvrdí, že ti, co odmítali odpovídat, byli spíše lidé s nižším vzděláním a neochotu komunikovat prý zdůvodňovali tím, že novináři si stejně píší jen to, co sami chtějí. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.