Text publikace, sestavený z otevřených zdrojů, obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola je věnována Klausovu působení od konce šedesátých let do konce let osmdesátých. Je zmíněna jeho přerušená vědecká kariéra ekonoma, dlouholeté působení ve Státní bance československé a posléze v Prognostickém ústavu tehdejší Akademie věd. Zmíněna je jeho návštěva Chicaga v létě 1989 a vystoupení v rakouské televizi v listopadu 1989 a jeho opatrné vyjadřování k probíhajícím změnám.

Druhá kapitola nazvaná „Svoboda bez míry“ je věnována porevoluční ekonomické transformaci. A jevům s ní spojených. Na základě autentických citací je dokládáno, že již původní záměr transformace musel vést ke koncentraci státního majetku do rukou velmi omezeného počtu „hrdinů kapitalistické práce“. Jako prostředek k tomu byla zvolena metoda kupónové privatizace. Podrobněji je zmíněn úmyslný odpor vládních špiček k zavedení jakékoli kontroly, pro širokou veřejnost obhajovaný ideologií.

Třetí kapitola je věnována vztahu Václava Klause nebo jeho spolupracovníků k osobě Viktora Koženého, kauze vytunelovaných CS Fondů a kauze Investiční a poštovní banky, která působila coby gejzír problematických úvěrů a půjček. Ze svědectví vysokých politických činovníků plyne, že banka byla pod politickým vlivem. Zmíněn je také „pohádkový“ příběh finanční skupiny PPF a jejího hlavního představitele.